„Po téměř pěti letech byl v České republice zaznamenán případ afrického moru prasat. Nákaza se objevila u prasete divokého, riziko přenosu do komerčních chovů je sice minimální, ale není vyloučené. Je proto třeba výskyt dalších případných nakažených prasat divokých monitorovat a soustředit se na odstřel a testování u ulovených i nalezených kusů. Přenos na člověka nehrozí a z hlediska bezpečnosti potravin se není čeho obávat. Africký mor prasat je nicméně mezi volně žijícími prasaty divokými vysoce nakažlivé virové onemocnění. Stavy divokých prasat se v posledních letech nedaří příliš regulovat. Zvíře bývá nakažlivé den až dva předtím, než se projeví příznaky. Vir se přenáší přímým kontaktem s nakaženým zvířetem i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat, jako jsou tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje nebo zbytky lovu. K přenosu nákazy může dojít také kontaminovanými předměty a krmivem.
Po sedmi měsících se objevila také ptačí chřipka v českém komerčním chovu kachen. V podzimních měsících se riziko přenosu tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění drůbeže zvyšuje vzhledem k migrujícímu ptactvu. Náchylná je především vodní drůbež, jako jsou kachny nebo husy. Nákaza se projevuje dýchacími potížemi a ztrátou chuti. Zvířata hynou zpravidla v průběhu jednoho až dvou dnů. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků, který kontaminuje krmivo nebo vodní zdroje v chovech drůbeže.
Agrární komora České republiky důrazně doporučuje chovatelům prasat a drůbeže striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti. Situaci sledujeme a konzultujeme vývoj se Státní veterinární správou a profesními svazy chovatelů. Současně je třeba říct, že chov prasat a drůbeže patří k nejohroženějším oborům zemědělské prvovýroby v České republice. Potýkají se s vysokými náklady, které se nedaří promítat do prodejních cen. Současně čelí nejistotě v souvislosti s plánovaným snížením národních dotačních podpor z letošních 5 miliard korun na 2,7 miliard korun v příštím roce a novým pravidlům v rámci nadcházející Společné zemědělské politiky EU,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Nákaza ptačí chřipky se nyní šíří v západní Evropě a po sedmi měsících byl zaznamenán první případ také v Česku. Jedná se o komerční velkochov kachen v obci Frahelž na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Českomoravská drůbežářská unie apeluje na chovatele, aby dbali na dodržování zásad biologické bezpečnosti. To znamená například využívání jednorázových obleků v chovech drůbeže a vyšší spotřebu dezinfekčních prostředků. Je třeba také zamezit kontaktu krmiva a vody s volně žijícími ptáky, kteří mohou být zdrojem virové nákazy. Doporučujeme chovatelům uzavřít venkovní výběhy a přesunout drůbež do vnitřních prostor. To současně znamená pro chovatele další nárůst již tak vysokých nákladů, které ještě prohlubují nejistotu chovatelů v souvislosti s rozdělením zemědělských dotací v příštím roce. Stavy drůbeže v Evropě se kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky snižují, což může ovlivnit budoucí cenový vývoj vajec a drůbežího masa pro spotřebitele. Je také nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir spolehlivě likviduje,“ říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
