• Zveřejněno: 26.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Vládní představitelé z osmi zemí východní části Evropské unie včetně ČR v pondělí 24. února jednali ve Varšavě o společném stanovisku k podpoře zemědělství z unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. V prohlášení zdůraznili odmítavý postoj ke škrtům v SZP, která by podle nich měla zůstat „na úrovni let 2014 až 2020“. Spory ohledně dotačních titulů v SZP byly minulý týden jednou z překážek dohody na summitu unijních lídrů o společné finanční politice unie. Informaci o průběhu jednání přinesl server Euractiv.cz.

Pondělního jednání v polské metropoli se kromě místního ministra zemědělství účastnili představitelé Maďarska, Rumunska, Bulharska a trojice pobaltských států. Českou republiku zastupoval náměstek z ministerstva zemědělství Pavel Sekáč. Přítomen byl také polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Podle vlád střední a východní Evropy budou zemědělci v příštích letech čelit ekonomickým výzvám plynoucím z dlouhodobých ekologických cílů EU. Přísnější standardy ochrany životního prostředí přinesou potřebu investovat do „ekologických technologií, udržitelných řešení a nových pracovních míst a budou generovat vyšší náklady“.

Ve společném prohlášení zástupců České republiky, Polska a dalších šesti zemí se píše, že klíčovým problémem je způsob financování těchto nových úkolů. Vyšší požadavky se musí odrazit ve víceletém finančním rámci (MFF). Proto země střední a východní Evropy odmítají škrty v rozpočtu CAP (Common Agricultural Policy) u příštího MFF (multiannual financial framework). Trvají na tom, že ten by měl zůstat na úrovni let 2014–2020. Kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého zároveň na Twitteru k tomu uvedla, že Varšava usiluje o „zvýšení rozpočtu v rámci společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti“.

Neshody ohledně výše prostředků pro tyto dva klíčové unijní programy přispěly k tomu, že lídři zemí EU se na konci minulého týdne nedohodli na podobě nového víceletého rozpočtu. Například francouzský prezident Emmanuel Macron po summitu prohlásil, že nemohl přistoupit na upravený návrh šéfa Evropské rady Charlese Michela, protože trvá na vyšším objemu financí na platby zemědělcům.

Zpráva serveru Euractiv.cz. dále uvádí, že zemědělské politice EU hrozí škrty ve výši až 5 miliard eur. Kompromisní návrh víceletého finančního rámce, předložený minulý pátek předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předpokládá nižší alokaci pro Evropský zemědělský fond na rozvoj venkova (EAFRD) o 7,5 miliardy eur.

  • Zdroj: Euractiv.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15