• Zveřejněno: 22.03.2018
  • Autor: Antonín Peltrám

Osm členských států: Finsko, Francie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Řecko, Švédsko a Belgie věnovalo sociálnímu zabezpečení nejméně 20 % HDP, zatímco Irsko, Litva, Rumunsko, Lotyšsko, Malta, Česká republika a Bulharsko do 13 % HDP.

Výdaje na sociální ochranu lze dále rozdělit do několika podrobných skupin. Skupina "stáří", která zahrnuje důchody, tvoří největší část výdajů na sociální ochranu ve všech členských státech. Výdaje  na „stáří“ jako podíl na HDP byly nejvyšší v roce 2016 v Řecku (16,0 %), následované Finskem (13,7 %), Francií a Itálií (13,5 %) a Rakouskem (13,0 %). Naproti tomu nejnižší podíly mělo Irsko (3,5 %), Litva (5,9 %), Kypr (6,2 %) a Nizozemsko (6,7 %). Výdaje veřejných institucí na „stáří“ představovaly v EU 10,2 % HDP.

Veřejné výdaje na zdravotnictví a vzdělávání nejvyšší v Dánsku

Podíly nejméně 8 % HDP v roce 2016 vykazovaly Dánsko (8,6 %) a Francie (8,1 %), nejvyšší podíl vládních výdajů vynaložených na zdravotní péči mezi členskými státy Dánsko a Švédsko (6,9 % HDP), Belgie (6,4 %) a Finsko (6,1%) zaznamenaly nejvyšší podíl vládních výdajů na vzdělávání v roce 2016. Ve veřejných výdajích na hospodářské záležitosti měly nejvyšší % v roce 2016  Maďarsko (7,1 % HDP) a Belgie (6,5 %).

Nejvyšší podíl výdajů na veřejné službyv roce 2016 mělo Řecko (9,2 % HDP).

V roce 2016 bylo 2 %či více HDP vynaloženo na obranu v Estonsku (2,4 %), v Řecku (2,1 %) a ve Velké Británii (2,0 %). Nejvyšší podíl vládních výdajů na veřejný pořádek a bezpečnost byl v Bulharsku (2,4 %), v oblasti ochrany životního prostředí v Řecku (1,6 %) a Nizozemsku (1,4 %), v oblasti bydlení a občanské vybavenosti Bulharsko (1,9 %), rekreace, kultura a náboženství  Maďarsko (3,3 %) a Estonsko (2,1 %).

Metody a definice

Klasifikace funkcí veřejné správy země (v EU=vlády, COFOG) člení výdaje do deseti hlavních celků (známá pod názvem „COFOG I“): všeobecné veřejné služby; obrana veřejného pořádku a bezpečnosti; hospodářské záležitosti; ochrana životního prostředí; bydlení a komunity; zdraví; rekreaci, kultuře a náboženství; vzdělání; sociální ochranu. Tyto celky jsou dále rozděleny do 69 skupin (úroveň COFOG II).

Podle publikace vydané Eurostatem 9. 3. 2018 mezi hlavní funkce výdajů vládních institucí v Evropské unii patří „sociální ochrana“, zdaleka největší v roce 2016, což odpovídá 19,1% HDP. Dalšími nejdůležitějšími oblastmi byly „zdraví“ (7,1%), „všeobecné veřejné služby“, jako jsou zahraniční záležitosti a transakce veřejného dluhu (6,0 %), vzdělávání (4,7 %) a ekonomické záležitosti (4,0 %). Na veřejný pořádek a bezpečnost připadlo 1,7 %, obranu 1,3 %, rekreaci, kulturu a náboženství 1,0 %, ochranu životního prostředí 0,7 % a bydlení a občanskou vybavenost 0,6 %. Tyto údaje na úrovni EU však maskují významné rozdíly mezi členskými státy v podílu HDP určeném pro každou funkci výdajů vládních institucí.

 

Přílohy:
  • Zdroj: Freeimages.com
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES