Vládní dluh ČR stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 386,4 miliardy na 2,1709 bilionu korun. Proti letošnímu druhému čtvrtletí, kdy byl nejvyšší za posledních 20 let, ale mírně klesl. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 31,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 38,4 procenta. Důvodem jsou opatření proti koronaviru. Podle webu Novinky.cz to vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Podel údajů ČSÚ saldo hospodaření vládních institucí bylo i ve 3. čtvrtletí ovlivněno mimořádnými opatřeními a skončilo v deficitu 42,2 miliard korun. Meziroční narůst výdajů o 8,6 procenta byl způsoben zejména vyššími transfery podnikatelským subjektům a vyplacenými sociálními dávkami. Naopak věcné výdaje klesly o téměř šest procent.

Kapitálové transfery ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o více než 133 procent na 12,3 miliardy korun. Vyplacené sociální dávky se pak zvýšily o 14,4 procenta na 249,5 miliardy korun, dotace byly vyšší téměř o čtvrtinu a dosáhly 39,4 miliardy korun. Celkové příjmy vládních institucí naopak meziročně klesly o 1,3 procenta.

Podle statistiků ČSÚ z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (389,8 miliardy korun) a vkladů (3,1 miliardy korun), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 6,6 miliardy korun. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,6 procentního bodu na 93,4 procenta, zůstávají dále hlavní komponentou dluhu.

Po očištění o sezónní a kalendářní vlivy saldo hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu 63,3 miliardy korun, který odpovídal 4,4 procenta HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 18,6 miliardy korun.

V posledních dvou letech se až do letošního druhého kvartálu pohybovala výše čtvrtletního vládního dluhu v rozmezí zhruba 1,7 bilionu až 1,9 bilionu korun a míra zadlužení mezi 30,24 procenta a 34,77 procenta HDP.