• Zveřejněno: 22.04.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

Nedávno se uskutečnilo jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, kdy na jejím programu byla především otázka, jak dále postupovat v ekonomice a v sociální oblasti. Jak hodnotíte výsledek jednání této tripartity?

Ano, na programu bylo především posouzení situace v ekonomice a sociální oblasti, a to zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině a uprchlickou krizí, která poté nastala, v jejímž v důsledku máme u nás značné množství ukrajinských běženců. Takže, mám-li zhodnotit výsledek jednání tripartity, musím objektivně říci, že, podle mého názoru, nic nepřinesla. Na všechny položené otázky, ze strany odborů, které se týkaly vlastního obsahu jednání tripartity nebo růstu cen energií a pohonných hmot či rostoucí inflace, od současné vlády jsme nedostali jednoznačnou odpověď, jak to zařídit, aby se enormní zdražování prakticky všeho zastavilo či alespoň zpomalilo. Její odpověď vyzněla v tom smyslu, že vše vyřídí trh. S touto obligátní formulkou, s níž se v naší společnosti průběžně setkáváme od 90. let minulého století, jako odbory, nemůžeme souhlasit.

Musím zde konstatovat jednu důležitou pravdu, která se ukázala za covidové pandemie, a to, že bezbřehá globalizace, která panuje ve světě, je velice nevýhodná, zejména při řešení mimořádných a složitých situací, jako je současná inflace.

Do České republiky uprchlo již na tři sta tisíc Ukrajinců, zejména žen s dětmi. Náklady českého státu budou, podle ministra vnitra, mnohem vyšší, než vláda na začátku války odhadovala. Jaká opatření ke zvládnutí situace by měla vláda přijmout?

Odhady České vlády, kolik uprchlíků se k nám z Ukrajiny přesune, byla na počátku války, která vypukla 24. února, značně podhodnocené. Ukázalo se brutální postup ruských vojsk vedl ke značnému, mnohamilionovému exodu ukrajinských občanů do Evropy, a tudíž přirozeně i k nám. Předpoklad je, že se příliv uprchlíků do České republiky hned tak nezastaví, a že jich bude i přes půl milionu. Vždyť nikdo neví, kdy tato válka skončí a s jakým výsledkem.

Problém spočívá především v tom, že jde o ženy s dětmi, nikoliv o muže, kteří by se hodili do výroby, jak potom volají zaměstnavatelé, podnikatelé. Takže s touto situaci se česká vláda může vypořádat několika způsoby. Jednou z možností je, že bude čerpat potřebné peníze z Evropského fondu pro uprchlíky (ERF), který je připraven v Bruselu. Tím by se snížili náklady z české strany.

Za druhé, je možné zdanit zahraniční korporace, které z České republiky vyvádějí obrovské množství finančních prostředků, a to bez zdanění. Samozřejmě, že by to bylo pro české občany velice přínosné.

Za třetí, vláda nemůže zapomínat na české občany. Musí tudíž něco udělat jak pro ukrajinské občany, kteří u nás žijí, ale současně i pro naše, české občany.

V toto souvislosti musím podotknout, že zvyšující se cenu elektrické energie jsme v EU, a tudíž i u nás, zaznamenali již v létě loňského roku. Kdy šlo o to, že Evropská komise podcenila, zejména její místopředseda Frans Timmermans podcenil enormní růst cen emisních povolenek, kdy jejich cena začala neskutečným způsobem stoupat díky obchodním praktikám některý zahraničních fondů. Tehdy jsme požádali bývalého premiéra Andreje Babiše, aby v Bruselu, u Evropské komise, vyvinul úsilí o změnu této politiky u emisních povolenek, aby se tento růst jejich ceny zastavil. Ale nic se nestalo. Brusel nereagoval. Výsledkem jsou dnes obrovské ceny elektrické energie, které dopadají zejména na naše občany.

Co byste dále současné vládě poradil, jak má řešit příliv ukrajinských uprchlíků do České republiky?

Řekl bych za čtvrté. Vláda může zapojit část běženců do pracovního procesu, aby zde platili daně. To je, aby na sebe vydělali, a tím pádem nečerpali sociální dávky. Tedy, aby byli schopni hradit své náklady bydlení a stravu. Ale, jak již zde v rozhovoru zaznělo, v drtivé většině jde ženy s dětmi. Je potřeba se o tyto jejich děti postarat. V tomto případě bude muset česká vláda přehodnotit svůj postoj ke státnímu rozpočtu, to je k verzi, kterou si nechala v Poslanecké sněmovně odsouhlasit a schválit. Prostě, bude muset rozpočet navýšit o tu část peněz, které vydá na zajištění normálního pobytu ukrajinských uprchlíků u nás.

Víte, je zde ještě jeden aspekt. Příspěvky ve výši 5000 Kč na osobu, a další pokrytí nákladů na bydlení, nelze čerpat na úkor českých občanů do nekonečna. Zkrátka, na tuto situaci se opravdu musí pamatovat ve státním rozpočtu. Mimochodem, my jsme na tuto situaci, to je enormní růst životních nákladů, jak jsem o tom před chvílí hovořil, upozorňovali tuto vládu prakticky od jejího nástupu. Stačilo ponechat původní rozpočet Babišovy vlády s tím, že by se v něm udělaly potřebné úpravy během letošního roku, a to podle vývoje situace.

Ale, vláda rozhodla o rozpočtovém provizoriu. Nechala si schválit nový. Jak se ukazuje, bude ho muset změnit a upravit. Zkrátka, vše, co se týká běženců, budou peníze navíc. Část z toho pravděpodobně zaplatí Brusel, a to z peněz na migrační politiku. Druhou část zaplatí česká vláda. Teď je otázka, jestli to vezme ze sociálních dávek, které byly připraveny pro české občany, anebo zda navýší státní rozpočet o sumu peněz potřebnou na zajištění pobytu uprchlíků.

Zároveň k tomu musím dodat, že obrovským způsobem u nás roste inflace, ale a tím, ale i příjem do státní kasy. Tedy příjmy státní ho rozpočtu. Není třeba se bavit o tom, že snížení DPH u benzínu a nafty o 1,50 Kč by mělo ohrozit státní rozpočet.

Vláda letos téměř jistě nedodrží plánovaný schodek rozpočtu ve výši 280 miliard korun. Nedávno to prohlásila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Jak to vidíte vy?

Je to logické, že k tomu dojde. Před chvílí jsme hovořili o tom, že pobyt uprchlíků na našem území je zapotřebí zaplatit. Zároveň vláda bude muset vynaložit určité finance i zvládnutí vlny zdražování, k němuž nyní dochází, a to příliš prudce. My si však, jako odbory, myslíme, že Česká republika není na tom tak špatně, pokud jde o možnost navýšení státního rozpočtu. Vždyť máme, jak na to upozorňovala předchozí vláda expremiéra Andreje Babiše, Česká republika má jedno z nejnižších zadlužení v rámci EU.

Na druhé straně, musím podotknout, že ekonomové upozorňují, jak vysoká je nárůst, to je z roku na rok, státního dluhu. Myslím si, že kdyby tato vláda dokázala vhodným způsobem zdanit zahraniční korporace, které vyvádějí nezdaněné zisky do zahraničí, tak prakticky žádný problém s českým rozpočtem by nebyl. Protože by tyto finance přispěly k sanaci státního dluhu. Podle nás, bychom si měli v České republice konečně přestat hrát na to, že zde existuje trh. Ten zde není. Potvrdí vám to zemědělci, kteří s tím mají své zkušenosti. Zkrátka, dá se říci, že je zde, to je v České republice, diktát nadnárodních společností, ať již z oblasti energetiky či hospodaření s vodou ve městech nebo v případě prodeje potravin v supermarketech a hypermarketech, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců.

Podle některých ekonomů dopady zdražování, to je inflace, přijdou na podzim. Postihnou hlavně nízkopříjmové skupiny a také i část nižší střední třídy. Co by měla současná vláda učinit, aby tyto negativní dopady zmírnila?

Pokud jde o další nárůsty všech těchto negativních ekonomických dopadů, je pravdou, že mezi našimi občany to začíná vřít. Je to logické, když vezmeme v úvahu, co se v ekonomice děje. V6dyť, vezměte do úvahy prostý fakt, že 70 procent zaměstnanců dojíždí do práce. Většina z nich osobními auty, protože pořádně nefunguje veřejná autobusová či železniční doprava na venkově, to je v obcích. Z venkova není spojení do měst. Místo toho, aby vláda privatizovala lokání železniční linky, tak raději privatizuje jenom lukrativnější spoje na hlavních železničních tratích. Mně to připadá, že se prostě vyzobává z toho zbytku, který zde, po privatizaci, zbyl jako stání či obecní majetek.

Výsledek tedy je, že naprostá většina občanů má problémy s enormním nárůstem nákladů na dopravu do zaměstnání. Když si k tomu připočtete ostatní náklady na domácnost, pro řadu našich občanů vzniká velmi složitá situace, kterou mnozí z nich ani nemohou sami vyřešit. Právě proto je zde vláda, která by jim měla pomoci. Jestli se lidé zlobí, že se enormně zdražuje energie, pohonné hmoty, vysoký růst cen potravin nespolknou, nepřijmou to. My máme nyní tolik výzev, aby se zorganizovala generální stávka. Vždyť je to již hodně dlouho, kdy takovéto výzvy v naší společnosti před léty zazněly. Mimochodem, říkáme k tomu, že když to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém. Vláda by nás měla vyslyšet a zajistit nápravu situace.

Budou odbory v této situaci tlačit na zvyšování mezd?

Pokud jde o budoucí vývoj, musím říci, že ano. Chceme, aby byla navýšena minimální mzda o 10 procent. Chceme, aby se přehodnotilo kolektivní vyjednávání ve firmách. Samozřejmě, chceme, aby adekvátně vzrostly platy, protože za to, co se stalo, může tato vláda, která neřešila nastalou situaci a neustále blábolila o tom, že zde máme nějaký trh, který ve skutečnosti neexistuje.

Od června nastává mimořádná valorizace důchodů, ale mezi ekonomy se hovoří o potřebě druhé mimořádné valorizace na podzim letošního roku. O čem to svědčí?

Tato skutečnost vychází z predikce zákona o valorizaci důchodů, kdy po každých 5 procentech nárůstu inflace, se mají valorizovat důchody. I když v současnosti vláda ještě může být ráda, že se inflace nepřehoupla přes dalších pět procent, já si myslím, že k tomu ale nakonec dojde. To znamená, že by inflace překročila 15 procent. Podle mého názoru toto překročení hranice inflace nastane v souvislosti s rostoucí cenou jídla, ať již v restauracích, tak i v domácnostech. Proto jsou odbory názoru, že by zaměstnanci měli dostat přidáno. Protože, kdyby vláda určitým způsobem zregulovala náš neregulovaný trh, který si řekl o nehorázné částky, tak, ať to tato vláda zaplatí.

Co byste chtěl říci k současnému vnitropolitickému a ekonomickému vývoji na závěr?

Pokud jde o výhled do budoucna, myslím si, že vláda by nás měla pozvat, odbory, k jednacímu stolu, měli bychom si říci, co se s tím dá či nedá udělat. Hlavně, říkal jsem to již v loňském roce, měla by se zabývat otázkou regulace ceny energie, měla by při té příležitosti vyslat jasný signál, kolik se zde bude stavět atomových elektráren.

Za druhé, měla by sama začít hlídat ceny PHM, protože i státní firma Euro Oil zde nehorázným způsobem okrádá občany. Přitom ministr financí Zbyněk Stanjura, který tuto firmu v podstatě řídí, nedokáže jim nařídit, že budou na trhu postupovat tak, že své zisky budou zvyšovat adekvátně, nikoliv tak dramatickým způsobem.

Za třetí, myslíme si, že vláda bude muset přehodnotit i sociální politiku, protože obrovská část lidí začíná padat do sociální pasti, jelikož tito lidé nejsou schopní hradit své náklady s bydlením a se stravováním.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Čeští produkční zemědělci jsou zde od toho, aby produkovali kvalitní české potraviny. Vláda by to měla respektovat!

  • Zveřejněno: 26.06.2022

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR uspořádaly nedávno, 8. června 2022, v Praze významnou protestní akci, během níž obě nevládní společenské organizace, které zastupují zájmy českých produkčních zemědělců, vyslovily zásadní a ostrý nesouhlas se zemědělskou politikou současné vlády premiéra Petra Fialy. Dalším spoluorganizátorem této protestní akce byl i Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, který hájí zájmy zaměstnanců v českém zemědělství a potravinářství.

Lidé kupují ornou půdu s cílem prodat ji později za stavební parcely!

  • Zveřejněno: 28.06.2022

Co je potřebné a čeho ubývá, se stává cennějším. Podle serveru Novinky.cz v současné době lze ještě pořád relativně levně si pořídit zemědělské pozemky. Dají se koupit za 30, 40, 50 korun za metr čtvereční. U této cenové hladiny jde ale většinou o spoluvlastnické podíly. Nejlepší pozemky s vysokou bonitou a jedním vlastníkem se nabízejí za 70 i 100 korun za metr čtvereční.