• Zveřejněno: 03.05.2018
  • Autor: Ing. Věra Řeháčková

Nová zpráva Mezinárodní organizace práce ukazuje, že 2 bilióny lidí pracují neformálně, především v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Většina z nich nemá sociální ochranu, právo na práci a ani slušné pracovní podmínky. Dva bilióny lidí představují více než 60 % světového obyvatelstva. Mezinárodní organizace práce zdůrazňuje, že přechod na formální ekonomiku je podmínkou pro realizaci důstojné práce pro všechny.

V Africe představuje podíl zaměstnávání v neformální ekonomice 85,80 %, v Asii a Tichomoří 68,20 %, v arabských státech 68,60 %, 40 % v Americe a 25,10% v Evropě a ve Střední Asii. Zpráva dále uvádí, že 93 % světového neformálního zaměstnávání se týká rozvíjejících se a rozvojových zemí. Ženy jsou více vystaveny neformálnímu zaměstnávání ve většině zemí s nízkým a středním příjmem a častěji se nacházejí ve zranitelnějších situacích.

Klíčovým faktorem ovlivňujícím úroveň neformálnosti je úroveň vzdělání. V celosvětovém měřítku se dá konstatovat, že když se úroveň vzdělání zvyšuje, míra neformálnosti klesá. U lidí, kteří ukončili středoškolské a terciární vzdělávání, je méně pravděpodobné, že budou pracovat v neformálním zaměstnání ve srovnání s pracovníky, kteří buď nemají vzdělání, nebo ani neukončili základní vzdělání.

U lidí žijících ve venkovských oblastech je téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost neformálního zaměstnání než u lidí v městských oblastech. Zemědělství je odvětví s nejvyšší mírou neformálního zaměstnávání - odhaduje se na více než 90 %.

Zpráva poukazuje na fakt, že i když ne všichni neformální pracovníci jsou chudí, chudoba je příčinou a důsledkem neformálnosti. Dále uvádí, že chudí čelí vyšší míře neformálního zaměstnávání a že míra chudoby je vyšší u pracovníků v neformálním zaměstnání.

Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 zdůrazňuje potřebu usnadnit přechod pracovníků a hospodářských jednotek na formální ekonomiku, podporovat vytváření, zachování a udržitelnost podniků a důstojných pracovních míst ve formálním hospodářství.

  • Zdroj: ILO
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES