• Zveřejněno: 09.09.2018

Letošní projev přichází před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 a uprostřed diskuse o budoucnosti Evropské unie s 27 členy. V loňském projevu předseda Juncker nastínil svou vizi možného vývoje Evropské unie do roku 2025 a předložil plán na vybudování „jednotnější, silnější a demokratičtější Unie“. Projev doprovázely konkrétní iniciativy v oblasti obchodu, prověřování investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu a ochrany údajů. Na tomto základě se čelní představitelé jednotlivých států sešli na zasedání v estonském Tallinu a dohodli se na agendě lídrů – seznamu nejnaléhavějších problémů a výzev, k nimž je třeba nalézt řešení ještě před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. Předpokládá se, že vedoucí představitelé členských států tento proces završí dne 9. května 2019 na summitu v rumunském Sibiu obnovením závazku k vytváření takové EU, která přináší výsledky v oblastech, jež jsou pro občany skutečně důležité.

Letošní projev opět doprovodí nové návrhy, které mají slova okamžitě proměnit v činy. Předseda představí návrhy, které mohou mít pro občany pozitivní přínos v období do vrcholné schůzky v Sibiu a připravit půdu pro širokou diskusi před evropskými volbami.

Souvislosti

Projev o stavu Unie zahajuje dialog s Evropským parlamentem a Radou, který vyústí ve vypracování ročního pracovního programu Komise. Tento projev je zakotven v Lisabonské smlouvě a stanoven v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z roku 2010. Podle této dohody musí předseda a první místopředseda zaslat předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Evropská komise přijmout formou právních předpisů a jiných iniciativ. Na projev o stavu Unie navazuje rozprava s poslanci Evropského parlamentu na jeho plenárním zasedání. První projev o stavu Unie byl přednesen v roce 2010 po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Přípravy předsedy Junckera na projev o stavu Unie začínají v červenci. Podněty se přijímají od celé Komise – komisařů, kabinetů, generálních ředitelů a velvyslanců EU. Předseda Juncker pak koncem srpna pořádá dvoudenní seminář se sborem komisařů, na němž se projednávají výzvy a priority pro nadcházející rok. Při přípravě projevu předseda Juncker rovněž vede rozsáhlé konzultace mimo svou instituci, hovoří s vedoucími představiteli z celé Evropy i mimo ni, Konferencí předsedů a politickými skupinami v Evropském parlamentu, jakož i s velvyslanci při EU, stálými zástupci a předními evropskými skupinami odborníků.

 

  • Zdroj: Evropská komise
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES