Horkým tématem byly pracovní podmínky v globálních subdodavatelských řetězcích

Požadavek slušné práce se objevil ve všech výstupech konference, zaměstnavatelům se jen obtížně dařilo prosazovat argument, že předpokladem slušné práce je udržitelné podnikání, konkurenceschopnost a produktivita. Letos zaměstnavatelé marně čekali na podporu vlád EU.

Nosným tématem letošní konference bylo zajištění slušné práce pro všechny v době ekonomických krizí, geopolitického neklidu, válečných konfliktů a katastrof. S tím souvisela i první diskuse k revizi doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) č. 71 k zaměstnanosti (o přechodu od války k míru). Doporučení z roku 1944 již neodpovídá nové realitě, do popředí se dostávají nové fenomény a je třeba upravit základní definice. Diskuse se soustředila na větší ochranu žen a dětí v době konfliktů, problematiku tzv. dětských vojáků, postavení dobrovolníků a humanitární otázky. S tématem souviselo i opětovné potvrzení významu Deklarace ILO o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008, jejímž cílem je podpora členských států ILO, aby vyvíjely takové hospodářské a sociální politiky, které naplňují všechny její čtyři cíle: zaměstnanost, sociální ochranu, podporu sociálního dialogu a aplikování základních zásad a práv na pracovišti.

Migrační a uprchlická krize poznamenala i práci Výboru expertů Mezinárodního úřadu práce pro aplikaci úmluv a doporučení. Letošní šetření Výboru se zaměřilo na úmluvy a doporučení z oblasti migrace - úmluvu č. 97 (1949) o migraci pro zaměstnanost a doporučení č. 86 (1949) týkající se migrace pro zaměstnanost a úmluvu č. 143 (1975) o migrujících pracovnících (dodatečných opatřeních) a doporučení č. 151 (1975) týkající se migrujících pracovníků.  Mezi dvěma desítkami závažných případů, které byly vybrány k projednání ve Výboru konference pro aplikaci standardů, byla i úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958 a její provádění v České republice. Kritika Výboru expertů směřovala opakovaně do třech oblastí – doplnit členství v odborech jako důvod k diskriminaci do pracovněprávní legislativy, zrušit lustrační zákon a problematika romské komunity v souvislosti se vzděláváním a trhem práce.

Žhavým tématem - tak jako v posledních měsících na dalších evropských a globálních fórech – byla otázka pracovních podmínek v globálních subdodavatelských řetězcích. Jen obtížně se formuloval společný text a výsledné závěry neodpovídají představám a potřebám zaměstnavatelů. Doporučení vyzývají Mezinárodní úřad práce, aby svolal technický tripartitní tým nebo expertní tým, který by prověřil, zda existující nástroje ILO jsou pro řešení situace dostačující. Cílem zaměstnavatelů bylo vyslat signál, že globální subdodavatelské řetězce mají velký přínos pro ekonomiku a zaměstnanost zejména v rozvojových zemích, uznávají porušování práv pracovníků („decent work gap“) v některých případech, nicméně zdůrazňují, že úlohou podniků není suplovat národní vlády v jejich neschopnosti prosazovat pracovněprávní legislativu a posílit inspekce práce.

V rámci konference vystoupila i ministryně práce a sociálních věcí České republiky Michaela Marksová k Práci 4.0. V závěru konference vystoupil jako host také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.