Drahé energie a vysoká inflace drtí spotřebitele i výrobce a poskytovatele služeb. Podle zpravodajství deníku Právo, jak uvádí server Novinky.cz, sousední Německo, největší evropská ekonomika a klíčový trh pro naše tuzemské firmy, se propadá do recese. Zároveň k tomu dodává, že tímto okamžikem vzniká u našich sousedů nebezpečný koktejl, který stáhl do ztrát řadu firem a pro zaměstnance znamená hrozbu propouštění.

Deník Právo, jak citují Novinky.cz, dále uvádí, že v průzkumu Hospodářské komory ČR (HK ČR) na konci srpna pětina firem uvedla, že zvažuje snížení stavu zaměstnanců. V září stejně jako v srpnu potom úřadům práce nahlásilo záměr hromadného propouštění 13 firem, to je pro letošní rok nejvíce.

Podle firem, které oslovil deník Právo, ale situace není všude tak černá, jak se nedávno zdálo, a to především v oblasti energií. Někde plány zavřít přehodnotili, což je i příklad sklárny v Harrachově, jejíž složitou situaci nedávno zmínila i místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Alena Schillerová, když kritizovala, podle ní, nedostatečnou pomoc vlády podnikům.

František Novosad, majitel sklárny a minipivovaru v Harrachově, deníku Právo poté potvrdil, že firma nakonec výrobu nepřeruší, jak dříve předpokládal. Nehodlá ani propustit žádného z 90 zaměstnanců. „Nepropustil jsem ani člověka. Spotové ceny plynu zlevnily, výhodně jsem nakoupil i na příští rok,“ pochvaloval si.

Deník Právo dále uvádí, že například ve sklárnách Květná 1794 ve Strání na Slovácku ve Zlínském kraji dokonce nedávno naopak přibrali nové zaměstnance, pracuje jich tam nyní stovka. Řediteli firmy se podařilo na jaře nakoupit plyn s cenou fixovanou až do roku 2025. Hospodářsky je sice podnik na nule, ale zbylo mu i na investici do nové elektrické pece a solárních panelů, což pomůže do budoucna.

K radikálním krokům, jako je propouštění zaměstnanců, se nyní podle vedení firmy nechystá ani Sedlecký kaolin, který se zejména na západě Čech zabývá zpracováním kaolinu, ale například i bentonitu, jílu nebo pískovce. „Také se pereme s navýšením cen energií, ale v tuto chvíli to máme pod kontrolou,“ uvedl pro deník Právo ředitel firmy Radomil Gold. „Podařilo se nám promítnout navýšené náklady do cen výrobků. Zároveň jsme omezili spotřebu a také jsme provedli technologická opatření,“ dodal.

I podle mluvčího Hospodářské komory ČR Miroslava Dira se od zářijového průzkumu situace změnila a firmy mohly plány na propouštění přehodnotit. Připustil však, že se to týká hlavně menších a středních podniků, jimž vláda od ledna zastropuje ceny energií.

„Firmy zavádějí opatření ke snížení spotřeby energií, aby nemusely propouštět zaměstnance. Některé podniky se také rozhodly svůj rozpočet určený na investice do strojů a na zaměstnanecké benefity přesunout do finančních odměn,“ popsal Diro.

Podniky si, podle něho, uvědomují, že si nemohou dovolit přijít o zkušené zaměstnance s kvalifikací, která je na trhu práce nedostatková. Pokud by je propustily, nábor nových zaměstnanců, by byl posléze velmi nákladný.

Podobně to vidí ekonom Creditas Petr Dufek. „Covidová zkušenost by měla firmy v propouštění brzdit, protože už snad pochopily, že získat pak pracovníky zpět není vůbec jednoduché. To se v některých oborech ve službách ukazuje dodnes,“ řekl deníku Právo.

Jak výrazně budou firmy nakonec muset propouštět, je, podle něho, těžko předvídatelné. Tradičně by se však postupovalo kaskádou od agenturních pracovníků přes úspory nákladů i mezd ke kmenovým zaměstnancům.

Podle zářijového hlášení úřadům práce zvažovalo hromadné propouštění zmíněných 13 firem, dotklo by se 918 jejich zaměstnanců. „Jedná se například o pomocníky v oblasti těžby, stavebnictví, výroby a dopravy, řidiče a obsluhu pojízdných zařízení nebo strojů,“ sdělila deníku Právo mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková s tím, že hlavním oficiálním důvodem byly „organizační změny“.

Více zaměstnanců se však dotkla hromadná propouštění z letošního března a srpna, kdy se hlášení týkalo 2000 lidí.

Desítky kmenových zaměstnanců z několika stovek musel však nedávno propustit například výrobce lan Lanex či výrobce vaků Conrop na severní Moravě. Vedle zdražení energií a materiálů firma mezi důvody zmínila i sílící zahraniční konkurenci.

Deník Právo dále uvádí, že i když je propuštění a ztráta příjmu vždy bolestivá záležitost, aktuálně by nemělo být tak těžké sehnat novou práci, byť v jiném oboru či místě.

Míra nezaměstnanosti v září činila jen 3,5 procenta a zaměstnavatelé úřadům práce hlásili 306.098 volných pracovních míst. Ačkoliv je, podle expertů, toto číslo pravděpodobně nadhodnocené, pracovních pozic se, údajně, nabízí stále dost.