• Zveřejněno: 07.06.2017

Léto a prázdniny jsou pro řadu studentů příležitostí, jak si přivydělat. Poptávka firem v době dovolených totiž tradičně stoupá. Studentské brigády se přitom, podobně jako klasické zaměstnání, musí řídit několika zákony. Předně platí, že student si může práci sjednat nejdřív v létě mezi základní a střední školou. Podle občanského zákoníku je totiž práce dětí mladších patnácti let, které navíc neukončily povinnou školní docházku, zakázaná. S jednou výjimkou: umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti se může věnovat i žák základní školy mladší patnácti let.

Zákoník práce pak klade podmínky také na pracovní dobu nezletilých – komu ještě nebylo osmnáct, smí pracovat maximálně osm hodin denně, v souhrnu čtyřicet hodin týdně. Práce přesčas ani v noci nepřichází v úvahu.

Pokud výše uvedené podmínky splňujete, nic vám v nástupu na brigádu nebrání. Dřív, než si s některou z firem plácnete, byste ale měli vědět, jaká pravidla pro studentské přivýdělky platí – zda musíte stejně jako ostatní zaměstnanci platit zdravotní a sociální pojištění a jak se to má s daní z příjmů. Nezapomeňte také, že i krátkodobý přivýdělek je vždycky dobré ošetřit smlouvou.

Dohoda o provedení práce: povinné odvody a daně

Nejčastěji se brigády zastřešují dohodou o provedení práce, které se zkrácené říká DPP. Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u žádného z nich byste ale neměli odpracovat víc jak tři sta hodin za rok. Současně platí, že při práci na DPP musíte dostat alespoň minimální mzdu – pro letošek tedy 68,7 koruny hrubého na hodinu.

Když je brigáda ošetřená dohodou o provedení práce, zdravotní a sociální pojištění se řídí jednoduchým pravidlem: pokud si za měsíc vyděláte míň jak deset tisíc korun, zdravotní ani sociální pojištění platit nemusíte. V opačném případě se budou odvody týkat i vás, sami je ale nemusíte nijak řešit. Z výplaty je strhne zaměstnavatel.

Vedle povinnosti odvádět z výdělku zdravotní a sociální pojištění je tu ještě daň z příjmů. Ta se v Česku platí ze všech příjmů ze závislé činnosti, především ze mzdy a platu. Daň z příjmů musí odvádět i studenti, díky daňovým slevám ale existuje šance, že jim vyjde daň nulová, nebo bude dělat jen pár korun. „Každý poplatník daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která letos dělá 24 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 070 korun. Specifickou skupinu tvoří studenti, kteří kromě slevy na poplatníka mají nárok také na slevu na studenta – 4020 korun ročně, což dělá 335 korun měsíčně. Ve výsledku tedy můžou studenti dostat částku, kterou si skutečně vydělali,“ vysvětluje Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO.

Neplatí to ovšem stoprocentně. V praxi totiž záleží, na jakou částku si za měsíc brigády přijdete – nulová daň vychází zhruba do příjmu 11 900 korun měsíčně. Když si navíc na DPP vyděláte víc jak deset tisíc korun, zaměstnavatel vám z výplaty srazí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Jestliže chcete daňové slevy uplatňovat, musíte podepsat formulář Prohlášení poplatníka k dani z příjmu – každý měsíc to jde pouze u jednoho zaměstnavatele. Spolu s růžovým formulářem je potřeba doložit ještě potvrzení o studiu.

Další informace naleznete na:

http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/323797-v-lete-na-brigadu-prehled-pravidel-pro-studenty

  • Zdroj: Penize.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropa chce sáhnout na dotace agrobaronům, Česko vede jejich žebříček

  • Zveřejněno: 24.08.2025
Právě nyní začíná miliardový boj o zemědělské dotace. Eurokomisař Christoph Hansen představil podrobnější plán, jak má vypadat jejich podoba po roce 2027. Řídí se přitom návrhem na výrazné snížení rozpočtu, který před pár týdny oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.e15

„Letošní žně spláchly deště. Přesto jsou výnosy nadprůměrné, až na řepku,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích!

  • Zveřejněno: 25.08.2025

Ještě koncem července to vypadalo na nejpomalejší sklizeň za více než dekádu, nyní je většina obilovin a řepky takzvaně pod střechou. Zemědělci sklízeli každou chvíli, kdy jim to počasí dovolilo, a mnohdy se kvůli dešti museli vrátit krátce poté, co s kombajny vjeli do polí. Tak charakterizoval, prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal, průběh letošních žní na tiskové konferenci, který se uskutečnila v pátek 22. srpna 2025 v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.