• Zveřejněno: 21.04.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zhruba v polovině dubna schválila Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh vodního zákona, na kterém spolupracovalo právní oddělení Zemědělského svazu ČR s poslancem Karlem Turečkem (ANO), který předložil návrh Zemědělskému výboru PSP ČR, posléze Výboru pro Životní prostředí PSP ČR, aby byl následně postoupen plénu Poslanecké sněmovny.

Důvodem předkládaného pozměňovacího návrhu je snaha kompenzovat znevýhodnění zemědělců hospodařících v ochranných pásmech vodních zdrojů a ochranných pásmech vodárenských nádrží. Náhrady byly dosud přiznávány pouze vlastníkům, ačkoliv dotčeni jsou i nájemci, či pachtýři. Pozměňovací návrh zákona proto rozšiřuje způsobilost náhrad pro ty, kdo na daných pozemcích skutečně hospodaří, a tudíž mu v souvislosti s ochrannými podmínkami vzniká újma – bez ohledu na to, zda na pozemcích hospodaří pachtýř, nebo přímo vlastník.

V současné době byl pozměňovací návrh vodního zákona odsouhlasen Poslaneckou sněmovnou ČR a následně čeká na schválení v Senátu. Zemědělský svaz ČR předpokládá, že by měl návrh projít i touto komorou parlamentu hladce.

Zemědělský svaz ČR zároveň informuje, že ještě během úřadování bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky lobboval za změnu metodiky vyplácení kompenzací, respektive zvýšení sazeb. V současné době je sazba kompenzace paušální a činí v prvním ochranném pásmu 800 Kč na hektar a v druhém ochranném pásmu 500 Kč na hektar. Tyto historické částky však již neodpovídají nákladové realitě současné doby a je třeba je, podle názoru vedení Zemědělského svazu ČR, revidovat.

Tímto úkolem byl pověřen Ústav zemědělské ekonomiky a informací společně s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a připravují aktualizaci výše sazeb v součinnosti se zástupci členské základny Zemědělského svazu ČR ze Středočeského kraje a kraje Vysočina, tedy společně se zemědělci, kteří mají bohaté zkušenosti s uplatňováním ochranných podmínek v okolí Želivky a nádrže Švihov, a tudíž přispívají bohatými zkušenostmi v oblasti dopadů na ekonomiku zemědělské výroby. Navzdory počátečnímu „přešlapování“ na místě se práce na aktualizaci sazeb se již rozběhla a vedení Zemědělského svazu ČR doufá, že v dohledné době budou k dispozici i reálné výsledky.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES