• Zveřejněno: 16.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zemědělci a potravináři si v první výzvě programu Agricovid zažádali o 73,4 milionu korun. Podle týdeníku Zemědělec to uvedl to mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Vojtěch Bílý. Ministerstvo mělo připraveno až tři miliardy korun. Šlo ale pouze o finanční rámec, resortu je proplatí ministerstvo financí až právě na základě reálných žádostí. Ministerstvo také už připravuje druhou výzvu tohoto programu, který má kompenzovat ztráty ze sektoru u firem, kterým tržby meziročně propadly alespoň o čtvrtinu.

V programu ministerstvo zemědělství obdrželo 191 žádostí. „Nejčastěji šlo o malé firmy, které dodávají většinu své produkce přímo do segmentu gastronomie a nedokázaly tak nahradit propad prodejem přes maloobchodní síť. Konkrétně šlo zejména o pekárny, výrobce piva a vína a prvovýrobce a zpracovatele brambor,“ dodal Vojtěch Bílý.

Další kolo Agricovidu odsouhlasila vláda na začátku února. Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci po jednání vlády upozornila, že další kolo programu bude vedle zemědělských a potravinářských podniků nově zaměřeno i na trhy tržnice.

Nárok na kompenzace by měli v prvním kole potravináři a zemědělci, kterým během koronavirové krize meziročně klesly tržby minimálně o čtvrtinu. Maximální sazba z programu bude podle ministerstva zemědělství 200.000 Kč na podnik a až 20.000 Kč na jednoho zaměstnance. Nová výzva se bude muset znovu notifikovat u Evropské komise. Ministerstvo nyní počítá s tím, že zemědělci a potravináři budou podávat žádosti od 15. března. Rozhodné období pro posuzování žádosti bude mezi loňským prvním prosincem a koncem letošního února. Podmínky budou prakticky stejné jako v první výzvě, mění se rozhodné období a maximální výše dotace.

  • Zdroj: týdeník Zemědělec
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);