• Zveřejněno: 11.05.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zemědělské a potravinářské podniky si ve druhé výzvě programu Agricovid Potravinářství řekly o více než 150 milionů korun. O podporu zažádalo 46 zemědělců a 222 potravinářských firem. Podle informací Agrární komory ČR to sdělil tisková mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dohromady s prvním kolem tak výše žádostí dosahuje více než 220 milionů korun, ministerstvo si vyjednalo třímiliardový výdajový rámec. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal řekl, že by komora ocenila, kdyby se tyto peníze podařily udržet uvnitř resortu.

"Ve srovnání s první výzvou programu Agricovid byl o využití tohoto programu v rámci naší členské základny vyšší zájem, a to z důvodu vyššího povědomí o existenci této podpory a z důvodu změny tzv. rozhodného období, které korespondovalo s uzavřením sektoru Horeca na přelomu roku 2020 a 2021. Podle našich informací, vzhledem k nastavení programu, využili první i druhou výzvu především menší pěstitelé a výrobci potravin, a to hlavně ti, kteří významnější část své produkce dodávají do sektoru gastro," uvedl Jan Doležala.

Ministerstvo zemědělství rovněž uvádí, že šlo hlavně o malé podniky. "Z hlediska oborů jde nejčastěji o drobné pekaře, vinaře a malé pivovary. Dále žádosti zahrnují jak rostlinné, tak živočišné komodity. Mírně převažují žádosti týkající se rostlinných komodit, a to v poměru přibližně 60:40. Portfolio žadatelů je široké, zahrnuje jak drobné pěstitele, tak větší podniky dodávající chovaná zvířata na jatka," doplnil Vojtěch Bílý.

Podle prezidenta AK ČR Jan Doležala je problém, že na pomoc pro potravináře mnoho firem nedosáhlo, hlavně kvůli tomu, že program byl primárně určený dodavatelům do uzavřených gastronomických provozů. "Z tohoto důvodu bychom ocenili, kdyby se podařilo nevyčerpané prostředky udržet v rozpočtu resortu Ministerstva zemědělství ČR a alokovat je do stálých programů otevřených širšímu spektru potenciálních žadatelů, jako je podpora pojištění či provozní úvěry Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, případně národní dotace či investiční podpory," dodal Jan Doležal.

Podmínky získání peněz byly ve druhé výzvě prakticky stejné jako v první, měnilo se rozhodné období a maximální výše dotace. Ta v první výzvě mohla být maximálně 800.000 eur (asi 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) pro zemědělce. Nyní budou podmínky maximálně 1,8 milionu eur (zhruba 46,7 milionu korun) pro potravináře a 225.000 eur (5,8 milionu korun) pro zemědělce. Rozdíl podle dřívějšího vyjádření Bílého nestanovilo ministerstvo, o zvýšení rozhodla Evropská komise.

Zásady prvního kola dotačního programu schválila vláda loni v říjnu, ministr Miroslav Toman (ČSSD) původně chtěl po vládě premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do programu šlo šest miliard. Podle tehdy projednaného materiálu dosahuje ztráta zemědělských a potravinářských producentů právě až šesti miliard korun měsíčně.
  • Zdroj: MZe, Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Konference o „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a o opatřeních na podporu kolektivního vyjednávání“

  • Zveřejněno: 01.11.2025

Pod názvem „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a opatření na podporu kolektivního vyjednávání“ se, 30. října 2025, v Praze, uskutečnila odborná konference Asociace samostatných odborů (ASO), financovaný z příspěvku na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, na podporu sociálního dialogu. Hlavními body programu této konference, kterou ASO uspořádalo v rámci svého stejnojmenného projektu, byly problematika zkvalitňování kolektivního vyjednávání, rozbor podmínek sociální podmíněnosti a jejich vliv na výši dotací a hlavní problémy ekonomiky České republiky.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.