Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

• hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
• produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);
• v posledních čtyřech letech došlo k mnoha populistickým rozhodnutím se zásadním dopadem na agrární sektor jako byla úprava Strategického plánu, změny v daňové soustavě, změnami v nastavování kol Programu rozvoje venkova, a to bez jakékoliv analýzy dopadů;
• docházelo k neúměrným tlakům na zavádění nových a přísnějších omezení hospodaření na lesní půdě, která jsou nad požadavky EU i stávající zákonný rámec. Tato opatření byla prosazována bez průkazných dopadových analýz a odborných argumentů a přes bezprecedentní odpor většiny obyvatel žijících trvale v dotčených územích (pokus o vyhlášení nového národního parku Křivoklátsko);
• v rozporu s programovým prohlášením vlády docházelo k významnému odčerpávání finančních prostředků z odvětví, prostřednictvím odvodů Lesů ČR, do státního rozpočtu;
• to vše při nedodržení slibu zavedení podpory zaměstnanosti na venkově, snížení národních podpor na specifická odvětví a činnosti, zrušení podpor pro zpracovatele, skokového navýšení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu a další;
• při neustále rostoucích nákladech, a hlavně byrokratické a regulatorní zátěži, která se, přes proklamace politiků, neustále zvyšuje, zemědělské podnikání přestává, v řadě případů, ekonomicky vycházet a dochází tak k prodeji podniků do společností získávajících kapitál z jiných sektorů (např. energetika);
• u řady dalších zemědělských podniků dochází k omezování investic, útlumu nákladově náročnějších činností, nebo k rozprodeji majetku k řešení propadu příjmů a navýšených nákladů;
• zemědělství, respektive národním i unijním politikům, kteří utvářejí podmínky pro podnikání v zemědělství, chybí jasná další realistická vize budoucnosti sektoru, vycházející z motivace napravit současnou nedobrou výchozí situaci a svými rozhodnutími naopak sektor dále poškozují;
• zemědělství není politiky vnímáno jako skutečně strategické odvětví, bez kterého se suverénní Česká republika do budoucnosti neobejde;
• zemědělské organizace, v čele s AK ČR, nejsou vnímány jako partner v této zcela zásadní diskusi a jejich názory, jako reprezentantů tuzemských podnikatelů jsou přehlíženy a bagatelizovány.

Sněm Agrární komory ČR proto žádá vládu ČR, vzešlou z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, předsedu vlády, ministra zemědělství, ministra financí a další členy vlády, poslance Poslanecké sněmovny a odborných výborů, senátory Senátu a odborných výborů Parlamentu ČR, aby:

- v souladu, s existujícími dokumenty Strategie bezpečnosti České republiky a Strategií potravinové bezpečnosti, legislativně zakotvili zemědělskou produkci jako veřejný zájem a plně podpořili Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství a potravinářství v ČR a cenově dostupné potraviny pro občany této země;

- v zájmu zachování potravinové bezpečnosti a zabránění dalšímu skokovému zdražení potravin podporovali zemědělce přispívající k potravinové suverenitě ČR, maximálně revidovali národní legislativu ve prospěch zemědělské prvovýroby a zpracování a při formulování národní pozice vůči reformě SZP plně vycházeli ze společné Pozice agrárních organizací ke Společné zemědělské politice po roce 2027;

- zejména odmítli návrh Víceletého finančního rámce, který namísto kompenzace inflace a růstu počítá s krácením podpor pro zemědělské podnikatele;

- a dále odmítli návrh pravidel Společné zemědělské politiky po roce 2027, který je pro české zemědělství diskriminační a potenciálně likvidační;

- zajistili každoročně plně financovaný rozpočet kapitoly MZe, v realizaci státního rozpočtu ČR, na veškeré priority zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství a venkova, jako zásadní podporu těchto strategických odvětví nejenom v zajištění potravinové bezpečnosti;

- zajistili rovné podmínky na jednotném trhu mimořádným posílením národních zdrojů formou kofinancování unijních programů tak, aby byla zemědělským podnikatelům v ČR zajištěna konkurenceschopnost a kompenzována inflace v letech 2020-2025;

- provedli analýzu podpor (včetně národních a regionálních) a na základě závěrů učinili kroky k zajištění rovných podmínek tak, aby celková míra podpor pro ČR byla plně srovnatelná s našimi konkurenty a odpovídala míře nákladů a ambicí ve srovnání s ostatními zeměmi EU, včetně případného využití maximálního národního dorovnání u mimořádných plateb pomoci;

- odmítli obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým obchodním sdružením MERCOSUR a zásadně upravili obchodní dohodu mezi EU a Ukrajinou tak, aby respektovala zájmy českých zemědělců a zajistila jim především férové podmínky a zachování jejich konkurenceschopnosti;

- prosadili na evropské úrovni zásadní revizi zákazů přípravků na ochranu a ošetřování rostlin a zrušili stávající zákaz používání u přípravků, za které momentálně neexistuje adekvátní náhrada;

- na evropské úrovni racionalizovali environmentální požadavky s ohledem na tíživou situaci agrárního sektoru v ČR i Evropě, jakékoliv snížení výdajů na zemědělství by mělo recipročně odpovídat rozsahu, resp. snížení požadavků kladených na zemědělce, např. odmítli či zásadně revidovali pro země s minimálním rizikem evropské nařízení o odlesňování EUDR a pravidla pro ESG reporting;

- přispívali k zásadnímu snižování administrativní zátěže zemědělských podnikatelů a ve spolupráci se zemědělským, potravinářským sektorem přicházeli aktivně s návrhy na další zjednodušení a deregulace a využívali k této činnosti také posílené pozice Antibyrokratické komise MZe;

- dále nezpřísňovali domácí legislativu nad rámec požadavků EU, což je v rozporu s dosavadními veřejnými sliby členů vlády;

- příkladem nesplnění tohoto slibu je aktuální zpřísnění pravidel protierozní ochrany půdy a neustálé změny v nařízení vlády krátce před začátkem její platnosti.

- zajistili zásadní snížení počtu kontrol v agrárním sektoru, mimo jiné lepším propojení databází kontrolních orgánů a zlepšenou optimalizací těchto činností;

- prosazovali vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální), pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany;

- zajistili, aby budoucí zisky ze státních lesů nebyly odčerpány do státního rozpočtu, ale byly využity k potřebné obnově lesních ekosystémů a ochraně vody;

- prosadili, v souladu se schválenou surovinovou politikou pro dřevo, podporu dřeva jako jediného obnovitelného materiálu ve stavebnictví, minimálně u veřejných zakázek;

- podporovali iniciativy a zjednodušení legislativy k využití regionální produkce na regionální úrovni v zařízeních, která jsou pod správou státu jako úřady, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče a další;

- propagovali českou produkci pod značkami kvality, zajistili financování kampaní na kvalitní produkci a podpořili ji také všemi dalšími způsoby;

- přispívali, svým osobním přístupem a jednáním, k dobrému jménu zemědělské prvovýroby a potravinářství v ČR;

- podporovali střední a vysoké odborné zemědělské a lesnické školství s cílem posílit zájem studentů o tyto obory;

- přispívali vhodnými nástroji (legislativa, daňové úlevy a další) k řešení problému s nedostatkem pracovníků v zemědělství, mimo jiné, usnadněním přístupu na pracovní trh v zemědělství a potravinářství lidem ze zahraničí;

- nastavili v příštích čtyřech letech nediskriminačně investiční podpory tak, aby došlo k posílení domácího zpracování komodit zemědělské prvovýroby s cílem lepšího zhodnocení produkce a tvorbě produkce s vyšší přidanou hodnotou;

- pomohli k posílení postavení zemědělských prvovýrobců vůči mezinárodním obchodním řetězcům, mimo jiné, využitím nástrojů, které již nyní existují v domácí či evropské legislativě;

- skutečně (nejen verbálně) podporovali nové trendy v zemědělství jako je automatizace, robotizace a technologie precizního zemědělství;

- podporovali a zajistili aplikaci poznatků vědy a výzkumu do praxe prvovýroby a zpracování, včetně nejlepších dostupných technologií, energeticky úsporných opatření a dalších nástrojů zvyšující efektivitu podnikání;

- ve spolupráci, s nevládními organizacemi, připravili a otevřeli fond těžko pojistitelných rizik jako nástroje pomoci při řešení stále častějších výskytů klimatických extrémů, tedy jarních mrazů, krupobití, přívalových dešťů s využitím motivačních nástrojů jako je nezdaňování dotací nebo nezdaňování vnitropodnikových rezerv a také notifikací podpory pojištění pro velké podniky;

- dokončili přípravu pro uplatnění tzv. nových metody šlechtění, primárně s cílem adaptace na sucho a klimatickou změnu, včetně financování;

- vypracovali koncepční metodiku na ochranu území ČR před zavlečením nákaz do chovů hospodářských zvířat;

- nejen v souvislosti s klimatickou změnou vypracovali koncepční metodiku ochrany a dostupnosti vodních zdrojů pro zemědělské účely;

- vypracovali novelu vyhlášky MPO č. 68/2022 o modernizaci zdrojů do 1 MW, kde je podmínkou zapojení do modernizace proinvestování nákladů. Požadujeme stejné podmínky, jako mají zdroje nad 1 MW a to jenom provedení výčtu bodů, které je třeba modernizovat. Požadujeme také zařazení podpory nových BPS do 500 kW do aktivačního balíčku vlády, tak jak je schváleno v platné novele zákona o podporovaných zdrojů energie. Požadujeme zařadit povinnost systémového navyšování cen u všech podpor na bioplynové stanice na základě indexu ČSÚ dodávek a služeb do zemědělství.

- dokončili přípravu pro uplatnění tzv. nových metod šlechtění, primárně s cílem adaptace na sucho, klimatickou změnu a rezistenci k chorobám a škůdcům, včetně zajištění financování.

V neposlední řadě Agrární komora ČR žádá, aby k plnění těchto požadavků probíhala, s příští vládou, v měsíčním harmonogramu, pravidelná jednání, ze kterých bude pořízen zápis a seznam úkolů pro jednotlivá ministerstva.