• Zveřejněno: 01.03.2018

Určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce odmítají kromě České republiky i Polsko, Maďarsko a Slovensko. Země chtějí, aby rozhodnutí zůstalo na členských státech Evropské unie. Informoval o tom ve středu předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Faltýnek.

„Postoj zemí Visegrádské čtyřky je takový, že zastropování plateb by mělo být v kompetenci členských států a mělo by být dobrovolné,“ řekl předseda zemědělského výboru Faltýnek na tiskové konferenci, na které shrnul výsledky dosavadních jednání V4.  Zároveň uvedl, že čeští zemědělcí musí mít ohledně dotací stejné podmínky jako ostatní, pokud mají úspěšně podnikat. I v tom našly podle něj země Visegrádu shodu. Podobným způsobem se vyjádřil také ministr zemědělství v demisi Jiří Milek, který považuje za důležité především to, aby byl postup V4 jednotný. „Cílem je, aby státy postupovaly jednotně. Nejen v oblasti zemědělské politiky, ale v oblasti dvojí kvality potravin," řekl Milek. 

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.


  • Zdroj: E15
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES