• Zveřejněno: 04.05.2020
Podali jste žádost o příspěvek na náhradu mezd v rámci Programu Antivirus a Úřad práce ČR s Vámi uzavřel dohodu o jeho poskytnutí?
 
Pak už zbývá jen doložit vyúčtování, na jehož základě Vám ÚP ČR může peníze poskytnout. Aby vše proběhlo hladce, vyvarujte se případných chyb při předložení požadovaných podkladů. Níže jsou uvedeny ty nejčastější.
 
1. Zaměstnavatel nezašle současně obě části vyúčtování Vyúčtování má stránku v PDF, jejíž součástí je čestné prohlášení. Bez jeho vyplnění nemůže ÚP ČR příspěvek vyplatit. Soubor v Excelu pak obsahuje výkaz vynaložených nákladů na náhrady mezd jednotlivých zaměstnanců. Je nutné doložit obě části společně.
 
2. Doložené podklady jsou ve špatném formátu Při ukládání souborů na disk změní zpracovatel u vyúčtování formát dokumentu, nebo formuláře před odesláním na Úřad práce ČR vytiskne a podepsané naskenuje, čímž znemožní jejich další zpracování.
 
3. Firma žádá o příspěvek na zaměstnance, který končí nebo už u ní nepracuje Zaměstnavatel zařadí do seznamu i zaměstnance, který u něj už buď nepracuje, nebo je ve výpovědní době z důvodu výpovědi ze strany zaměstnavatele. Často jsou zařazeni také zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Na tyto skupiny však ÚP ČR příspěvek neposkytuje.
 
4. Špatně zvolená varianta Zaměstnavatel chybně vyhodnotí, zda důvody, pro které zaměstnanec nevykonával svou práci, spadají do režimu A nebo režimu B programu Antivirus.
 
5. Nedostatečné zdůvodnění U režimu A zaměstnavatel přesně neuvede, na základě jakého konkrétního vydaného krizového opatření státu nebo opatření příslušných institucí nemohli jeho zaměstnanci vykonávat svou práci a on je tak musel nechat doma.
 
6. Požadování příspěvku i na pracující zaměstnance Do výkazu jsou uváděni i zaměstnanci, kteří v předchozím měsíci svou práci vykonávali přímo na pracovišti nebo jako home offi ce, a zaměstnavatel jim tedy za tento měsíc vyplácí mzdu, nikoli náhradu mzdy.
 
7. Uvedena chybná částka Do sloupce „náhrada mzdy“ zaměstnavatel neuvede správnou částku, tedy zjednodušeně „náhradu mzdy v hrubém“, tj. včetně odvodů na pojistné za zaměstnance a zdanění, pokud jim náhrada mzdy podléhá.
 
8. Nezapočitatelné náklady Do sloupců „zdravotní pojištění“ a „sociální pojištění“ jsou místo odvodů pouze za zaměstnavatele uváděny náklady na pojistné jak za zaměstnavatele, tak i za zaměstnance.
 
9. Uvedení špatných odvodů v režimu A Velmi často zaměstnavatelé v režimu A uvádějí odvody na pojistné i v případě náhrady mzdy vyplácené podle § 192 zákoníku práce (jedná se o zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa), kdy ale v případě vyplácení jen v zákonem stanovené výši tato částka odvodům nepodléhá.
 
10. Nesprávné RČ nebo evidenční číslo zaměstnance Do sloupce rodné číslo nebo evidenční číslo pojištěnce zaměstnavatel vyplní například datum narození nebo uvede u zaměstnance bez rodného čísla nesprávné evidenční číslo, pod kterým je přihlášen na České správě sociálního zabezpečení.
 
Kontrolu správnosti si lze ověřit na webu: 
Přílohy:
  • Zdroj: Úřad práce ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15