Ti, kdo jsou u moci a rozhodují o rozdělení financí pro média, by si neměli myslet, že novináři budou „zpívat jejich píseň“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.com česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
V posledních letech jsme napříč Evropou zaznamenali různá převzetí, fúze a odkupování médií ze strany státních subjektů, zejména v zemích střední a východní Evropy. To vyvolává otázku konkurenceschopnosti odvětví pro menší a nezávislá vydavatelství. Jak se k této otázce stavíte?
Poněkud mě frustruje, že pravidla hospodářské soutěže v EU nezachycují a nepokrývají fúze v mediálním světě, protože pravidla na evropské úrovni jsou navržena pro „běžné“ subjekty jednotného trhu.
Ve výsledku se musíme spoléhat na národní pravidla hospodářské soutěže a schopnost orgánů posoudit, zda fúze odporují zdravému fungování médií, svobodě projevu a nezávislosti tisku.
Jak velkým problémem je v tomto ohledu financování médií a především tzv. selektivní financování ze strany některých vlád, které se snaží podpořit produkci určitých mediálních skupin na úkor jiných?
V českém jazyce máme přísloví, které zní asi takto: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Nicméně ti, kdo jsou u moci a rozhodují o rozdělení financí pro média, by si neměli myslet, že novináři budou „zpívat jejich píseň“. Musí být zajištěna nezávislost médií.
Komise samozřejmě také financuje konkrétní mediální iniciativy, ale jsme si dobře vědomi citlivosti. Proto jsme stanovili velmi jasná kritéria toho, čeho by mělo financování dosáhnout a jak by mělo pomoci médiím – například jim usnadnit orientaci v digitální transformaci. Cílem není podporovat mediální projekty pro šíření proevropské propagandy.
Jednou ze zemí EU, která se nedávno dostala na titulní stránky kvůli své sporné strategii financování médií, je Slovinsko. Premiér Janez Janša vedl nejen cílené kampaně proti konkrétním médiím, jako je slovinská tisková agentura STA, ale zaměřil se také přímo na samotné novináře.
Už v létě Slovinsko zahájí své předsednictví Rady EU. Co od něj očekáváte, pokud jde o důležitost problémů, o kterých jste mluvila?
V nedávných jednáních se slovinskými ministry jsem své obavy dala najevo. Myslím si, že premiér Janša zřejmě nebere mezinárodní reputaci Slovinska dostatečně vážně. Jeho osobní útoky proti jednotlivým novinářům jsou překvapivé, protože sám je bývalým novinářem.
A ano, vidíme, že je ohroženo udržitelné financování médií. Způsob, jakým to ovlivnilo Slovinskou tiskovou agenturu, představuje podle mě vývoj špatným směrem. Situace je vážná a neřeším to pouze já. Dostávám mnoho dopisů a spoustu žádostí o to, abychom zakročili.
Pokud zůstaneme ve střední Evropě, konkrétně ve Vaší České republice, tak i zde se v poslední době objevují problémy, a to okolo nezávislosti veřejnoprávní České televize. Evropská vysílací unie varovala před sílícím tlakem na Českou televizi a zvyšující se politizací Rady ČT. Jak se na vývoj v českém mediálním prostředí díváte?
Ano, pečlivě sleduji, co se děje v mé rodné zemi. Kolem nominace členů televizní rady panuje velmi napjatá a řekla bych agresivní atmosféra, zejména na sociálních sítích. Jmenovat členy je demokratickou výsadou parlamentu, ale poslanci by také měli být zodpovědní a pamatovat na to, aby se ti, kdo budou jmenováni, drželi vysokých profesionálních standardů a byli bezúhonní.
Proces jmenování ještě neskončil. Nyní probíhá velmi intenzivní politická debata a my vyhodnotíme, zda – pokud se situace zhorší – máme v rukách nějaké nástroje, jak na to reagovat. Zároveň ale nemáme kompetence řešit – například zahájením řízení o nesplnění povinnosti – situaci veřejnoprávních vysílacích společností.
Přesunul bych se k otázce bezpečnosti novinářů. Řecký reportér Giorgos Karaivaz byl nedávno zastřelen před svým domem v Athénách, už dříve došlo k vraždám maltské novinářky Daphne Caruana Galiziové a slovenského investigativce Jána Kuciaka. Proč si myslíte, že jsou v dnešní době novináři v takovém nebezpečí?
Ano, v Evropě se vraždí novináři, což je samo o sobě hrozné.
Proč se tohle děje? Jasně to ukazuje, že novináři jako Daphne Caruana Galiziová a Ján Kuciak vykonávali svou práci dobře – hnali lidi páchající zločiny k zodpovědnosti. Proto byli pro různé typy mafiánů nebezpeční.
A nyní tu máme tragický případ Giorgose Karaivaza. Toto je výstraha, abychom nepodceňovali hrozby vůči novinářům. Úřady musí jednat, když jsou novináři ohroženi.
Pokud jde o nás, Komise plánuje vydat doporučení členským státům, které bude velmi důrazné v tom, jak by měla být zaručena bezpečnost novinářů. V rámci fóra European News Media Forum jsme nedávno shromáždili stakeholdery, abychom podrobně diskutovali o bezpečnosti novinářů. Členské státy musí tuto otázku brát vážně, a to nejen kvůli vraždám samotným, ale také kvůli vážnému selhání bezpečnostních služeb při ochraně zranitelných osob. Je to také problém dobré pověsti členských států.
