Tripartita se na svém jednání 9. května nedohodla na podobě proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Se zrušením karenční doby dál zásadně nesouhlasí zaměstnavatelé. Podle nich je rozhodnutí o obnovení náhrad výdělku na počátku stonání politické rozhodnutí. Podle odborů je to naopak krok správným směrem. Po jednání tripartity to řekli zástupci zaměstnavatelů a odborů, uvedla ve své zprávě ČTK.
Tripartita diskutovala dnes o třech variantách zrušení karenční doby. Ani k jedné z nich se nepřiklonila. Podle návrhu ČSSD by zaměstnavatelé propláceli pracovníkům v prvních 14 dnech nemoci od prvního dne 60 procent základu příjmu, klesly by jim za to odvody z 2,3 na 2,1 procenta. Podle návrhu ministerstva práce by pracovníci dostávali od zaměstnavatelů 60 procent základu příjmu od prvního do jedenáctého dne, museli by si ale znovu začít platit nemocenské pojištění. Činilo by 0,6 procenta hrubého výdělku. Firmám by naopak odvody klesly, a to ze 2,3 na 1,8 procenta. Od dvanáctého dne by nemocenskou platil stát. Podle návrhu ANO by nemocní měli v prvních třech dnech od zaměstnavatele 30 procent základu příjmu a pak do jedenáctého dne 60 procent, od dvanáctého dne by nemocenskou posílal stát. Odvody by se neměnily.
Karenční doba se stala tématem ve vyjednávání o novém kabinetu ANO a ČSSD s podporou komunistů. Před nedávnem místopředseda hnutí a vicepremiér v demisi Richard Brabec řekl, že by ANO mohlo souhlasit s požadavkem sociálních demokratů a KSČM na náhrady 60 procent. Karence by se zrušila ale nejdřív od července příštího roku.
"Mohu jen komentovat, že politika zvítězila nad sociálním dialogem - a je to jeden z dárků ANO v připravovaném programovém prohlášení," řekl po jednání tripartity prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Zaměstnavatelé žádali odsunutí jednání o proplácení prvních tří dnů nemoci do doby, než se začnou plošně využívat elektronické neschopenky. Lékaři by je měli začít vystavovat od ledna 2019. Ministerstvo práce nyní navrhuje, aby se projekt v zákoně zrušil a připravil se nový. E-neschopenky by se tak zavedly od ledna 2021. Podle zaměstnavatelů zrušení karenční doby zvýší nemocnost a firmy budou mít ještě větší problém zajistit pracovníky, kterých už nyní mají nedostatek.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly "politika není vždy špatná". Odbory požadují pro zaměstnance 60 procent náhrady od prvního dne. Podle předáků nyní lidé i s nemocí chodí do práce, nakazí kolegy a ještě si přivodí další zdravotní komplikace, což je nevýhodné i pro podniky. Středula opakovaně uvedl, že by firmám mělo záležet na zdraví jejich zaměstnanců. Podle Hanáka společnosti a podniky na své pracovníky ohled berou. Řada z nich proto například jako benefit zavedla takzvané Sick Days neboli dny na stonání, které proplácí.
Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové bude záležet na tom, jak se domluví příští vláda. "Musí se domluvit budoucí koaliční partneři, což probíhá," dodala šéfka resortu financí.
Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale postupně snižuje. V roce 2013 se vybralo o 4,98 miliardy víc, než se vyplatilo. Loni to bylo o 3,19 miliardy víc. Výdaje by se letos měly ještě zvýšit. Od února se totiž poskytuje z nemocenského pojištění také týdenní otcovská a od června se začne hradit i dlouhodobé ošetřovné.
