• Zveřejněno: 09.05.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády ČRi budou dnes odpoledne znovu jednat o zrušení karenční doby. Tripartita by měla diskutovat také o rozpočtové strategii do roku 2021, konvergenčním programu, rozvoji mýtného systému či národním programu reforem. Diskuse se bude podle programu jednání týkat rovněž připravované změny horního zákona, uvádí se v dnešní zprávě ČTK.

O obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci tripartita jednala už koncem března. Na tom, kolik by nemocní pracovníci měli dostávat, se nedohodla. Ministerstvo práce propočítalo tři varianty. Podle nich by lidé měli v prvních třech dnech od zaměstnavatelů mít náhradu 60, nebo 30 procent základu příjmu. Firmám by za to mohly klesnout odvody. Znovu by si nemocenské pojištění mohli ale začít platit i zaměstnanci.

Odbory podporují vyšší náhrady s co nejmenším dalším zatěžováním pracovníků. Argument odborů, proč požadují zrušení karenční doby, je dám logickou úvahou, že karenční doba je škodlivá v tom smyslu, že po první tři dny pracovní neschopnosti nedostává pracovník náhradu mzdy, přičemž to lidé řeší často tím, že chodí do práce i když jsou nemocní, aby nepřišli o část výdělku. Tím samozřejmě škodí svému zdraví, kdy hrozí nebezpečí zhoršení jejich nemoci a tím i prodloužení doby léčení. Zároveň tím ohrožují i ostatní pracovníky v zaměstnání, kterým potom hrozí, že například v případě chřipky může nemocný pracovník nakazit i ostatní zaměstnance, což ve svých důsledcích znamená další výdaje pro stát.

Zaměstnavatelé by chtěli o zrušení karence jednat až po zavedení e-neschopenek. Ty by podle zákona měly začít fungovat od ledna příštího roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale projekt není dobře připravený a není možné ho spustit. Resort proto navrhuje jeho zrušení a přípravu nových elektronických neschopenek, které by měly platit, podle návrhu ministerstva práce, až od ledna 2021.

Tripartitu čeká také jednání o rozpočtové strategii do roku 2021, kterou před týdnem schválila vláda v demisi. Příjmy i výdaje státu by měly růst. V částkách, které připadají školství či sociálním službám, se ale neodráží slibovaný růst výdělků. Současný kabinet vlády ČR v demisi přitom ve svém programu sliboval, že by se plat učitelů měl do příštích voleb výrazněji zvednout. Názor odborů je jednoznačný, učitelům by se mělo výrazněji přidávat na platu.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES