• Zveřejněno: 28.12.2018

Zatím není jasné, zda Evropský parlament, respektive Evropská komise, stihne v současném složení nastavit nová pravidla zemědělské politiky, která by měla začít platit po roce 2020. Pokud se to nestihne do května příštího roku, kdy budou volby do europarlamentu, mohlo by nastat několikaleté přechodné období, kdy by se evropské dotace vyplácely za současných podmínek. ČTK to řekl v rozhovoru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Česká vláda podle něj nadále usiluje o zrušení plánovaného maximálního limitu přímých zemědělských plateb na jednu farmu nebo snižování celkové alokované částky proti současnému období.

"Pozměňovací návrhy byly podané bohužel prostřednictvím europoslanců z jiných zemí, protože ČR nemá zastoupení v evropském zemědělském výboru," řekl ČTK Toman. Podle něj se pozměňovacích návrhů sešlo několik tisíc. "Mám obavy, jestli se to stihne vypořádat, protože pokud ne, tak to zůstane na nový parlament, respektive na novou komisi," dodal. To by byl podle něj pravděpodobně znamenalo návrat na začátek jednání. Muselo by pak být přechodné období, které by mohlo trvat až do roku 2023. Tento termín však Toman zatím označuje za spekulaci.

V evropském programu Programu rozvoje venkova, který ČR kofinancuje 35 procenty, a ve kterém si můžou čeští zemědělci do roku 2020 přerozdělit skoro 97 miliard korun, by se pak našla ekvivalentní částky k průměrnému roku v současném období. Podle stejných pravidel by se pak také přerozdělovaly peníze na přímé platby na plochu, tzv. SAPS, ozeleňování nebo pro mladé zemědělce.¨

Celkově by podle mělo být podle návrhu EK být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Komise navrhuje v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU společnou zemědělskou politiku zmodernizovat a zjednodušit.

Návrh mimo jiné předpokládá, že přímé platby zemědělcům budou od 60.000 eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100.000 eur na jednu farmu. Toto takzvané zastropování plateb se České republice příliš nelíbí, především kvůli struktuře českého zemědělství, kterému z historických důvodů dominují na evropské poměry velké farmy.

České ministerstvo zemědělství již dříve uvedlo, že by chtělo mít limit dotací na jednu farmu tento jako dobrovolný, nelíbí se mu také přílišná administrativa pro stát i zemědělce. Toto stanovisko následně schválila také česká vláda. V potravinářství a zemědělství by se mohle ministerstva mohly dotace zkrátit v příštím programovém období až o pětinu. Stát také požaduje navýšení dobrovolných plateb na velmi citlivé komodity, jako je chov dobytka nebo pěstování ovoce a zeleniny, na čtvrtinu objemu přímých plateb ze současných 15 procent.

  • Zdroj: ČTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15