• Zveřejněno: 24.06.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

„Je jasné, že nová Společná zemědělská politika (SZP) nebude hotova dle původního harmonogramu a již nyní se připravují pravidla pro přechodné období, které by mělo trvat 2 až 3 roky. Během přechodného období by mělo platit stávající nastavení SZP EU,“ prohlásil ve čtvrtek 20. Června na zasedání Výboru Zemědělského svazu ČR předseda této organizace Martin Pýcha.

Podle Martina Pýchy zůstává zemědělství ekonomicky nejslabším článkem a jiné silnější články agrobyznysu na něho přenášejí tlak. Dá se čekat, že tlaky od potravinářů a hlavně od obchodníků budou letos ještě silnější. Na prvním místě se u nás v agrobyznysu zvyšují spotřebitelské ceny, jinými slovy ceny obchodníků potravin, které se zvyšují ještě rychleji než inflace. A to je u nás inflace vysoká a oproti EU nadprůměrná.

Neuralgický bod celého zemědělství, to je nízké realizační ceny, jsou stále v platnosti, což ovlivňuje celkové ekonomické výsledky. Pokud někde v cenách došlo ke zlepšení, bylo tomu tak z krátkodobého hlediska a neudrželo se to. Ve struktuře tržeb se ve střednědobém měřítku střídaly na prvním a druhém místě mléko s obilím a zase na to má vliv především výše ceny. Jakmile se zhorší cena, jako např. v r. 2016, kdy cena mléka byla 6,70 Kč/l, tržby za mléko jdou na druhé místo za obiloviny. Na třetím místě u nás stabilně zůstává řepka. Není divu, že zemědělci pěstují řepku, která zůstává jedinou komoditou českého zemědělství cenově srovnatelnou se zahraničím, a to ze střednědobého i dlouhodobého hlediska.

Obecně lze konstatovat, že ceny zemědělců v ČR se zvyšují z velmi nízkého základu a u některých komodit nadále zůstávají pod úrovní nákladových cen. Kromě toho ceny řady komodit jsou nižší, než jak u nás byly před 10 – 20 lety a nejsou srovnatelné s EU ze střednědobého, natož z dlouhodobého hlediska. Za této situace je úsměvné občas se vyskytující tvrzení v médiích: „za zvyšování cen potravin mohou zemědělci", dodal Martin Pýcha.

V průběhu jednání Výboru Zemědělského svazu ČR vyplynuly i tyto zajímavé informace: Nákup mléka se za první kvartál 2019 meziročně o 0,3 % snížil. Vývoz mléka se letos stal nosnou komoditou v našem exportu (ve výši 2 mld. Kč). Dle Soupisu ČSÚ k 1. 4. 2019 se stavy dojných krav meziročně snížily a dostaly se tak na historické minimum 364 tisíc kusů. Zvýšila se průměrná dojivost, ve které dokonce předstihujeme průměr zemí EU-15. Zvýšení stavů krav celkem v ČR po roce 2004 je způsobeno zvýšením počtu krav bez tržní produkce mléka.

Podle Zemědělského svazu ČR je stále nedořešenou otázkou zjednodušení povinnosti hlášení použití POR (zvláště) nebezpečných včelám do 48 hodin před aplikací včelařům. Po dlouhých jednáních s ministerstvem zemědělství se nakonec odpovědný útvar přiklonil k požadavku Zemědělského svazu ČR k realizaci utility pro zjednodušení hlášení přes email, avšak vlastní nastavení navrženého řešení i přesto předpokládá uvádění řady informací k jednotlivým dílům půdních bloků (datum aplikace, název přípravku). Svaz začal s ministerstvem zemědělství vyjednávat alternativní řešení, které by, po zavedení určité aplikace, umožnilo zemědělcům posílat hlášení prostřednictvím jejich mailů.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15