Zemědělské skupiny varují před výskytem tzv. agrošmejdů. Tito pochybní investoři vykupují polnosti, louky, lesy a zemědělskou půdu za účelem spekulací a dalšího přeprodeje za dvojnásobné i trojnásobné ceny. Obchází majitele drobných pozemků a tlačí na rychlý prodej za ceny hluboko pod tržní hodnotou. Jejich cílem není farmařit, ale spekulovat – nakoupit lacino, počkat na zhodnocení a prodat pozemky za násobky původní ceny. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal pro magazín Echo24 řekl, že agrošmejdi slibují nereálné podmínky, využívají neznalost vlastníků a používají nátlakové jednání.
Před nekalými praktikami těchto investorů během posledních několika dnů varovala například Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR či Ministerstvo zemědělství ČR. Komora uvedla, že se situace v posledních měsících výrazně zhoršila a varovala, že tito „investoři“ využívají neznalosti vlastníků, straší je vysokými daněmi, budoucími omezeními dotací nebo dokonce vyvlastněním.
Agrošmejdi často přijíždějí s připravenou smlouvou a tlačí na podpis na místě. Jejich cílem je vymámit z majitelů půdy pozemky hluboko pod tržní cenou pomocí nátlaku a nevýhodných smluv. „Nenechte se opít rohlíkem ani zahnat do kouta spěchem, protože skutečný partner vám dá čas na rozmyšlenou a nabídne férovou cenu. Každou nabídku si raději důkladně prověřte a nenechte se nevýhodně obrat o své často po generace střežené rodinné stříbro,“ upozorňuje Agrární komora ČR zemědělce, kterým jsou tyto nabídky na odkup jejich půdy, různými společnostmi, zasílány.
Jan Doležal, pro Echo24, dále říká, že „ve skutečnosti jsou to firmy, které v některých případech existují třeba jen v řádu týdnů, nejsou o nich napsané žádné recenze a v oboru o nich nikdo neslyšel. Naši členové dostávají nabídky na odkup půdy prakticky denně a často jde o nátlakové jednání. Vyzýváme proto vlastníky k maximální obezřetnosti při posuzování podobných nabídek. Pokud už se někdo rozhodne pro prodej půdy, měl by se poradit s odborníky nebo porovnat více nabídek.“
Zároveň zdůraznil, že zemědělská půda je nesmírně cenná. „Musíme se o ni starat tak, aby sloužila i budoucím generacím. Přesto v Česku ztrácíme v průměru 18 hektarů zemědělské půdy každý den. Uvítali bychom proto, kdyby stát zavedl zvýhodnění pro aktivní zemědělce při prodeji půdy, podobně jako je tomu v jiných evropských zemích,” konstatoval Jan Doležal.
S tím souvisí i chystané zavedení předkupního práva. To by mělo spočívat v tom, že by majitel pozemku v případě prodeje nejprve nabídl odkup zemědělci, který na půdě hospodaří. „Bude samozřejmě záležet na tom, jak by toto zvýhodnění mělo v praxi fungovat. Současně je třeba říct, že zemědělská půda by měla sloužit primárně k produkci potravin, proto jsme zastánci předkupního práva pro současné uživatele,“ uvedl Jan Doležal. Na druhé straně jsou ale kritici, kteří upozorňují, že by tento zákon mohl nahrávat velkým společnostem jako je Agrofert.
Magazín Echo24 k tomu dále dodává, že příklady z terénu hovoří samy za sebe. V některých okresech Středočeského, Jihočeského nebo Olomouckého kraje se majitelé půdy setkávají s nabídkami kolem 5–8 korun za metr čtvereční, zatímco reálná tržní cena se pohybuje spíše kolem 30–55 korun. Podle informací deníku Echo24 se tito agrošmejdi pohybují i na českém severovýchodě. Například na Trutnovsku se dopisy a letáky s nabídkou rychlého výkupu polností či lesů objevují pravidelně jednou za tři měsíce.
Tyto firmy vykupují laciné zemědělské pozemky kvůli tomu, aby je za několik týdnů prodaly za dvojnásobné, trojnásobné i vyšší ceny. Zemědělský svaz ČR mluví o systémovém problému a uvedl, že podnikatelé s manipulativními praktikami nejsou náhodní jednotlivci, ale často za nimi stojí firmy registrované v zahraničí nebo přes složité korporátní řetězce.
Nabízí se otázka, kde je zemědělská půda nejlukrativnější. Během posledních několika let zemědělská půda zdražila o 5 % na 360 tisíc korun za hektar s tím, že se cena liší podle kvality a regionu. Podle nejnovější analýzy společnosti Farmy.cz z roku 2025 je nejdražší půda na Kladensku, Kolínsku, Znojemsku či Olomoucku.
Podle analýzy se na obchodech v posledních měsících stále častěji podílejí i nezemědělští investoři. Mezi nimi jsou investiční fondy, ale i investoři mimo obor. Podle loňských dat šlo 48 % obchodníků mimo obor, zatímco zemědělci se na obchodech se zemědělskou půdou podíleli zhruba z 52 %.
Zdroj: Echo24.cz
