• Zveřejněno: 31.12.2018
  • Autor: Ing. Jana Hartman Radová

Předseda Evropské komise J.-C. Juncker přednesl 12. září 2018 svůj poslední projev o stavu Unie členům Evropského parlamentu ve Štrasburku. Mimo jiné zdůraznil, že je třeba podstatně lépe bránit Evropskou unii a její úspěchy. To lze dát do souvislosti mimo jiné s volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou v týdnu od 23. do 26. května 2019. Za účelem zajištění svobodného, spravedlivého a bezpečného průběhu evropských voleb Komise navrhla pravidla a konkrétní opatření, jejichž cílem je ochránit demokratický systém před vměšováním a volebními manipulacemi třetích stran. Týkají se větší transparentnosti politické reklamy na internetu a umožňují uvalit sankce za nezákonné použití osobních údajů.

V této souvislosti předseda Juncker také zdůraznil, že do blížících se evropských voleb je nutné dospět k dohodě ohledně řady návrhů. Mezi nimi zmínil například návrh na dlouhodobý rozpočet EU pro období 2021-2027, tzv. víceletý finanční rámec. Nutnost přijetí víceletého finančního rámce před evropskými volbami zdůrazňuje i evropský byznys s tím, že pokud by se to nestihlo, znamenalo by to vážné zpoždění zahájení programů v roce 2021 a ztracený rok investic z rozpočtu EU. Bohužel se již v kuloárech hovoří o tom, že se do evropských voleb dohody dosáhnout nepodaří a z časového hlediska je realistický nejdříve podzim 2019.

Další návrh, u kterého předseda Juncker apeloval na nutnost včasného přijetí, je návrh týkající se krátkodobého řešení pro zdanění digitálních služeb. Evropský byznys ale návrh nepodporuje a považuje ho za celkově rizikový. Upozorňuje na to, že takovéto krátkodobé řešení, pokud by bylo jednostranně uplatněno ze strany EU, představuje mimo jiné riziko problému dvojího zdanění společností a poškození konkurenceschopnosti evropských firem, pracovních míst a investic. Evropský byznys podporuje globální řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která na hledání řešení již pracuje a v roce 2020 by měla vydat závěrečnou zprávu. O kontroverzní povaze návrhu svědčí i to, že se přes velký nátlak Francie, která patří mezi přední podporovatele návrhu, nepodařilo dospět k dohodě na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci 4. prosince 2018. Hledání shody bude podle dostupných informací pokračovat v roce 2019.

Předseda Juncker také mimo jiné podpořil multilaterální obchodní systém a ujistil, že EU zůstane otevřeným kontinentem. Zdůraznil také, že je třeba co nejdříve ratifikovat dohodu o volném obchodu s Japonskem. K velké radosti evropského byznysu dohodu 12. prosince roku 2018 podpořil Evropský parlament na svém plenárním zasedání ve Štrasburku. Dle evropského byznysu se jedná o dosud nejrozsáhlejší obchodní dohodu, jakou EU vyjednala. Mj. se předpokládá,  že dohoda podstatně zvýší vývoz mezi oběma ekonomikami a liberalizuje až 99 % bilaterálního obchodu. Odstranění cel přitom ušetří spotřebitelům a dovozcům v EU až 1 mld. EUR ročně a podstatně podpoří nárůst počtu pracovních míst. Jedná se tak nejen o velký úspěch obchodní politiky EU, ale i jasný signál vyslaný okolnímu světu v době rostoucího protekcionismu na mezinárodním poli.

Předseda Juncker ve svém proslovu také podotknul, že respektuje rozhodnutí Velké Británie opustit EU, i když jej lituje. Zopakoval, že země mimo EU nemůže mít stejná privilegia jako členský stát EU. Nicméně Velká Británie zůstane blízkým partnerem v politických, ekonomických i bezpečnostních otázkách. Unie dle Junckera souhlasí s tím, že zóna volného obchodu by měla být základem budoucího partnerství. Od zářijového proslovu došlo ke značnému vývoji. Vyjednavačům EU a Velké Británie se podařilo dospět k dohodě a najít řešení i ohledně nejvíce problematické otázky, a to irské hranice. Zatímco EU dala dohodě a politické deklaraci nastiňující budoucí vztahy mezi EU a Velkou Británií zelenou, situace ve Velké Británii je komplikovaná a premiérka Mayová čelí značné kritice. Hlasování v britském parlamentu o dohodě bylo odloženo, za to proběhlo hlasování o vyslovení nedůvěry premiérce v její vlastní straně, které však ustála. Hlasování o dohodě v britském parlamentu nejspíš proběhne v lednu 2019.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES