Cesta k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu opět získává konkrétnější obrysy. Evropská komise 20. května předložila dlouho očekávané strategie pro oblasti zemědělství a životního prostředí.

Přechod na udržitelnější, ekologičtější hospodářství je jedním ze stěžejních cílů Zelené dohody, která ve svém komplexním přístupu k ozelenění evropské ekonomiky neopomíjí ani zemědělství, obnovu přírody či ochranu biologické rozmanitosti v Evropě. Souběžné a koordinované předložení strategie od zemědělce ke spotřebiteli a strategie pro biodiverzitu do roku 2030 není náhodné.

Synergii mezi sektorem zemědělství a ochranou biologické rozmanitosti zdůrazňoval místopředseda Komise Frans Timmermans při představování obou strategií, Zdůraznil jejich význam i v kontextu aktuální krize spojené s pandemií Covid-19, zejména s ohledem na aspekt bezpečnosti potravin, odolnosti ekosystémů či tvorby zelených pracovních míst při přechodu na udržitelnější ekonomický model.

Strategie od zemědělce ke spotřebiteli je výhledem na příštích deset let. Na konci této cesty by měla EU disponovat udržitelným potravinovým systémem, který obyvatelům zajistí zdravou stravu pocházející ze zdravé planety. Konkrétně Komise navrhuje významné omezení používání rizikových pesticidů a hnojiv, naopak zvyšování plochy ekologického zemědělství, dostatek udržitelných potravin, spravedlivé odměny pro ekologicky se chovající zemědělce či zkracování produkčního řetězce zemědělských produktů a snižování emisí z přepravy potravin napříč světem. Všechny tyto cíle musí být podrobeny analýze dopadů na zemědělskou výrobu v EU i konkurenceschopnost evropských zemědělců.

Nejen zemědělství se bez zdravé krajiny a ekosystémů neobejde. Obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou má i druhá zveřejněná strategie zaměřená na obnovu přírody a ochranu biologické rozmanitosti v EU. Další série cílů do roku 2030 počítá s rozšířením chráněných oblastí v EU na pevnině i na moři, vysazením tří miliard stromů a zlepšením zdraví evropských lesů, revitalizací řek, zvyšováním podílu krajinných prvků, větší ekologičností měst, ochranou živočichů i jejich stanovišť apod. Zveřejněná strategie má kromě nových závazků, opatření a cílů přispět k důslednějšímu provádění existujících právních předpisů a akčních plánů. Navzdory mnohaletému úsilí bojovat se ztrátou biodiverzity se tento trend nedaří zvrátit, proto Komise předložila novou strategii pro nadcházející desetiletí. Strategie je rovněž ústředním prvkem plánu obnovy EU po pandemii Covid-19.

Obě strategie v sobě nesou řadu ambiciózních vizí a cílů. Podobně jako u jiných iniciativ Komise však nejsou přímo zakotveny v právních předpisech. Mluvčí Komise označil cíle strategií za aspirační, jež budou prvně diskutovány s členskými státy i Evropským parlamentem. Postupem času budou rozvíjeny a poté převedeny do podrobných legislativních návrhů či revizí současných předpisů. Mluvčí rovněž přislíbil zohlednění výchozích rozdílů ve struktuře zemědělství a potravinářství v jednotlivých členských zemích.