• Zveřejněno: 05.04.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos v prvním čtvrtletí klesly meziročně o 15 procent, tedy o 38,6 miliardy, na 219,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 91 miliard korun, meziročně o 6,8 miliardy méně. Na dani z příjmů právnických osob stát vybral naopak mírně více, celkem 41,6 miliardy korun. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci března.

V případě daně z příjmů firem ministerstvo financí uvedlo v pokladním plnění, že inkaso daně z příjmů právnických osob, podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky, je v březnu vždy razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a vyrovnáním daně pro část poplatníků.

Samotný státní rozpočet získal ke konci března na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 148,6 miliardy korun, tedy o 34,7 miliardy meziročně méně. Schodek rozpočtu ke konci března stoupl na 125,2 miliardy korun, což byl nejhorší březnový výsledek od vzniku ČR.

Některé daně jsou takzvané sdílené. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmů právnických osob nebo daň z příjmů fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.

Na kraje připadá nově letos 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Do loňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);