• Zveřejněno: 17.03.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Evropská komise (EK) v polovině prosince 2019 představila Sdělení k evropské Zelené dohodě (EGD) a současně vyhlásila i veřejnou konzultaci ke strategii z Farmy na vidličku (Farm to Fork), přičemž, podle vyjádření EK, by tato strategie měla být klíčovou částí Zelené Dohody, která se týká zemědělského a potravinářského sektoru.

EK rovněž uvedla, že plánuje do června 2021 vyhodnotit veškerou relevantní evropskou legislativu v této oblasti. Zároveň uvedla, že budou zavedeny konkrétní povinné cíle s cílem snížit objem používaných pesticidů a rizik s jejich použitím spojených, ale i cíle v oblasti redukce hnojiv či antibiotik. Značení země původu potravin, značení výživových hodnot, či značení environmentální stopy – vše na předních obalech potravin – bude rovněž jednou z oblastí zájmu Komise. Evropská komise by na financování Evropské zelené dohody měla z různých zdrojů alokovat zhruba 1 bilion EUR v následujících deseti letech.

Zemědělský svaz ČR ve svém stanovisku, které zveřejnil na svých webových stránkách v pondělí 16. března, uvedl, že vnímá potřebu boje s klimatickou změnou, stejně tak jako ochranu životního prostředí jako důležitou. Proto rozumí snaze Evropské komise reagovat na stávající vývoj změny klimatu a poklesu biodiverzity. Upozorňuje však, že požadavky na zemědělce musí být v rovnováze s finanční podporou, či jinými systémovými pobídkami. Současně by neměly být zvyšovány administrativní nároky na zemědělce. Vedení Zemědělského svazu ČR ve svém stanovisku by také rádo zdůraznilo potřebu zachovat udržitelnost a konkurenceschopnost zemědělců a jejich produktů na trhu. V souvislosti tím je také nutné zajistit dodržování standardů, které jsou v EU vyžadovány, a to i v případě dovozu ze zemí mimo EU. Celkově vyzývá ke střízlivému přístupu a snaze o to, stanovovat taková kritéria a opatření, jejichž naplňování je reálné a ne likvidační.

Jako důležité je třeba upozornit, že mnoho aspektů zmiňovaných v Zelené dohodě a strategii z Farmy na vidličku směřuje k extenzivitě a významnému poklesu zemědělské produkce, což je v rozporu se snahou uspokojit budoucí poptávku po potravinách a krmivech. Díky předpokládanému růstu světové populace v roce 2050 bude nezbytné naopak zvýšit úroveň světové zemědělské produkce ve srovnání se současným stavem téměř o 50 %. Tlak na snižování zemědělské produkce v EU povede k většímu tlaku na produkci v dalších zemích včetně likvidace deštných pralesů.

Celé stanovisko Zemědělského svazu ČR, a to včetně řady ekonomických tabulek a údajů, lze nalézt na webových stránkách svazu.

  • Zdroj: Zemědělský svaz ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15