• Zveřejněno: 06.12.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

V posledních dnech a týdnech většina českých médií ve svých zprávách a komentářích přetřásá informaci o tom, že Česká republika obdržela vyjádření Evropské komise (EK) ke střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana.

Pod tímto pojmem řada českých politiků a novinářů uvádí, že jde o neoprávněné přidělení vysokých dotací EU zemědělským firmám obou státních představitelů, na které, podle směrnic EU, nemají nárok. Přičemž hrozí, že tyto dotace bude Česká republika vracet zpět do fondů EU.

Orgány Evropské unie, konkrétně Evropská komise se tímto problémem zabývá proto, že ji na tuto skutečnost upozornili jak někteří čeští europoslanci, působící v europarlamentu, tak i pro další čeští politici a poslanci přímo z Prahy.

V pondělí eurokomisař Gunter Oettinger, kterému tato záležitost patří k vyřízení, během jednání evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu oznámil, že požádá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR o odpověď k této otázce. Případem premiéra Andreje Babiše by se měl v příštím týdnu týden zabývat také Evropský parlament.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dnes na tiskové konferenci po jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, jíž se také zúčastnil i premiér Andrej Babiš, uvedla, že ministerstvo pro místní rozvoj dnes tento dopis obdrželo, a že ho dosud nečetla. Ministerstvo teď bude připravovat odpověď Evropské komisi. Jak dlouho to bude trvat, neuvedla.

V této souvislosti musíme uvést jednu podstatnou věc, a to, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v úterý 4. prosince, v souvislosti s údajným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana, vydal tiskovou zprávu, v níž uvádí, že zatím žádný oficiální dokument dosud neobdržel, a že v českých médiích uveřejněné útržky z údajně uniklého interního stanoviska právní služby Evropské komise nemohou pro SZIF sloužit jako relevantní podklad. Z tohoto důvodu SZIF zveřejnil v této tiskové zprávě své, vlastní odborné stanovisko k onomu údajnému střetu zájmů předsedy vlády ČR Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana.

Ve svém stanovisku SZIF mimo jiné vychází i z nedávného jiného příkladu, a to z údajného střetu zájmů některých členů dozorčí rady SZIF. Tento případ byl rovněž silně medializován od roku 2016, kdy Evropská komise zahájila své šetření. Nakonec v srpnu letošního roku po proběhlém bilaterálním jednání a jednání před Smírčím orgánem uzavřela Evropská komise šetření bez finanční korekce. Proto SZIF zdůraznil, že nemá nyní význam činit jakékoliv předčasné závěry v případu, které se týká českého premiéra a ministra zemědělství. SZIF ve své stanovisku tedy vychází z toho, že se žádný politický činitel v ČR nepodílí na plnění unijního rozpočtu Společné zemědělské politiky, které je výhradně v kompetenci SZIF. A to i v případě obou evropských zemědělských fondů, u nichž podle platné unijní právní úpravy provádí řízení a kontrolu výdajů pouze SZIF, a to jako akreditovaná platební agentura. Předseda vlády ani ministr zemědělství o poskytnutí konkrétních dotací nerozhodují, nemohou jakkoli ovlivnit jejich přidělování, osobně se nepodílí na jejich kontrole či auditu.

V této souvislosti SZIF odmítl mediální informace o tomto údajném střetu zájmů, které, jak podotýkáme, šíří některá česká média a ochotně přebírají i některé zahraniční tiskoviny. Pro své tvrzení, že nedochází k tomuto střetu zájmů, SZIF připojil v příloze i porovnání textace obou článků. SZIF dále uvádí, že v případě, že by se EK rozhodla požadovat finanční opravu z důvodu střetu zájmů, musí použít postup nazývaný schvalování souladu. V rámci tohoto postupu pak bude následovat výměna stanovisek, bilaterální, případně další jednání, kde bude dán ČR dostatečný prostor pro sdělení argumentů, stejně jako vyslechnutí argumentů Evropské komise.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES