• Zveřejněno: 25.05.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

„Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti České republiky vybrala laciný politický marketing. Nastavením redistributivní platby na úrovni 23 procent, tedy na dvojnásobku hodnoty obvyklé jinde v Evropě, dojde u nás s největší pravděpodobností k dalšímu poklesu stavů hospodářských zvířat a útlumu v pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory, ovoce, zelenina nebo chmel. Těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby se totiž zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky a poškodila jejich konkurenceschopnost na evropském trhu. Čeká nás tak menší pestrost krajiny, bez organické hmoty z živočišné výroby je ohrožena půdní úrodnost a schopnost půdy zadržovat vodu. Ještě více se prohloubí naše závislost na dovozech potravin. V době extrémní inflace vstupů již mnoho produkčních zemědělských podniků, které vyrábějí většinu potravin domácího původu, hlásí omezení produkce. Národní strategický plán Společné zemědělské politiky po roce 2022 v navržené podobě je posledním hřebíčkem do rakve a posledním pádným argumentem k úplnému ukončení provozu. Vláda současně nereflektovala připomínky Evropské komise, která požadovala po členských státech zohlednění situace na Ukrajině ve strategických plánech a zajištění dostatečného množství potravin pro obyvatele. Někomu jde o to, jak věci vypadají, někomu o to, jak dopadnou,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal k rozhodnutí vlády k Národnímu strategickému plánu Společné zemědělské politiky, které jsme obdrželi.

 

Přílohy:
  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);