Vzhledem k výskytu ptačí chřipky v letošním roce, k němuž došlo v několika krajích České republiky, nám tajemnice Agrární komory ČR a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá zaslala stanovisko našich drůbežářů.
V něm se uvádí, že kachny jsou k přenosu nákazy ptačí chřipky obecně náchylnější, což právě bylo vidět počátkem roku 2017, kdy se nákaza objevila v několika komerčních chovech kachen v Jihočeském kraji. Přenos této nákazy bude předmětem šetření.
„Apelujeme na chovatele drůbeže již od prvních výskytů ohnisek v Evropě a České republice, aby dodržovali zvýšená pravidla biologické bezpečnosti v chovech drůbeže a zamezili kontaktům chované drůbeže s volně žijícími ptáky,“ uvedla Gabriela Dlouhá. Načež dodala, že do komerčních chovů se nákaza obvykle šíří od volně žijících ptáků, například kontaktem s podestýlkovým materiálem, kontaktem s krmivem nebo selháním osoby pečující o zvířata, která nedodrží pravidla biologické bezpečnosti v chovech.
Podle ní se nejedná o první výskyt ptačí chřipky v České republice v tomto roce, předchozí ohniska však byla zaznamenána v malochovech. Zároveň konstatovala, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se nicméně vir spolehlivě likviduje.
Podle Gabriely Dlouhé ale tato opatření je nutné ještě více posílit z důvodu obavy zamezení dalšího šíření této nákazy. Dále je důležité dodržování vydaných mimořádných veterinárních opatření a maximální koordinace se Státní veterinární správou a příslušnými Krajskými veterinárními správami v případě možného podezření výskytu příznaků této nákazy. Obrovské ekonomické dopady mohou zaznamenat podniky exportující násadová vejce do Ruské federace. Problémem je i to, že se jedná o tzv. rozmnožovací chov, kdy je cena za jedno zvíře okolo 500 korun, tedy výrazně vyšší než u užitkové drůbeže. Záleží také na stáří hejna a dalších parametrech. U ohnisek v Královéhradeckém kraji se jedná o těžkou linii pižmových kachen Cherry Valey.
