Množství chemických přípravků na ochranu rostlin stále klesá. Rovněž i v loňském roce množství použitých přípravků oproti roku 2018 opět vykazuje trend poklesu. Zemědělci navíc stále více používají alternativní přípravky šetrnější k přírodě a k životnímu prostředí. Uvedla to ve čtvrtek Agrární komora ČR ve své tiskové zprávě.
V návaznosti na dnešní vydanou zprávu Ministerstva zemědělství k publikaci „Výroční zprávy o plnění Národního akčního plánu pro bezpečné používání pesticidů v České republice za rok 2019“ Agrární komora České republiky sděluje následující:
V rámci debaty o tzv. Novém zeleném údělu (Green deal), který předložila Evropská komise na začátku tohoto roku, v jeho rámci mimo jiné plánuje výrazně, napříč členskými státy snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, je klesající trend spotřeby v ČR pozitivní zprávou a vzkazem nejen ostatním členským státům EU, ale také unijním institucím samotným. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal k tomu prohlásil, že pokud některé členské státy vykazují nyní spotřebu až několikanásobně vyšší, a to v porovnání s ČR, není možné plošně „od stolu“ krátit všem členským státům stejným procentem, ale je naopak nutné zohlednit výchozí situaci. Nejen, že se tím bude nadále konzervovat rozdíl mezi zemědělci v jednotlivých členských státech, ale zemědělci v České republice by tím byli trestání za svůj dosavadní odpovědný přístup k životnímu prostředí.
„Je dobře, že čeští zemědělci jdou v nízké spotřebě pesticidů příkladem a jsou i díky modernímu a efektivnímu přístupu k hospodaření vzorem pro své kolegy v zahraničí. Spotřeba POR v tuzemsku je dlouhodobě pod celoevropským průměrem a pod dohledem přísných a spolehlivých kontrolních orgánů. Statistiky jednoznačně prokazují, že tuzemští zemědělci používají několikanásobně méně účinných látek na hektar orné půdy než v některých jiných členských zemích EU a výrazně méně než státy mimo společenství a mimo Evropu,“ říká dále prezident AK ČR Jan Doležal.
Velké rozdíly lze pozorovat i v rámci Evropské unie, kdy například v letech 2008 až 2018 Francie zorganizovala program Ecophyto, který měl za cíl snížit spotřebu pesticidů v zemi na polovinu. Ve snaze snížit prodej uvalila země speciální daň na přípravky na ochranu rostlin a některé, nad rámec unijních pravidel, zcela zakázala. Program stál celkem půl miliardy eur, spotřeba pesticidů však v zemi vzrostla o 12 % i vzhledem ke skutečnosti, že zemědělci více používali méně účinných přípravků.
„Pevně věříme, že čeští zemědělci budou i nadále přistupovat k aplikaci přípravků na ochranu rostlin zodpovědně a s rozumem jako doposud, a právě proto bychom měli na státní správu a evropské orgány apelovat k tomu, aby se používalo menší množství skutečně účinných přípravků, které však nesmí být bezhlavě bez reálné alternativy zakazovány. Příkladem může být například slunečnice, kterou by zemědělci i s ohledem na pestřejší osevní postupy a atraktivnější krajinu rádi pěstovali, ale nemají ji čím ošetřovat. Podobný problém máme u množitelských porostů a některých dalších tzv. minoritních plodin,“ řekl Jan Doležal.
Na tomto místě je dále nutné upozornit, že další plošné snižování chemie v ČR tzv. "od stolu", jak nařizuje podle strategie EU "Z farmy na vidličku" (Farm to Fork) může vést k ohrožení dostatku produkce kvalitních a bezpečných potravin za přijatelnou cenu. Snížení spotřeby pesticidů musí naopak nastat i v zemích, které nyní vykazují nadprůměrnou spotřebu pesticidů (Francie, Španělsko, Itálie, Německo) a v tzv. třetích zemích.
