Vážený pane premiére,

jako zástupci profesních svazů sdružujících pěstitelská, chovatelská, zpracovatelská a dodavatelská odvětví v zemědělství, lesnictví a potravinářství jsme znepokojeni pasivním a kontraproduktivním přístupem vlády České republiky k vyjednávání definitivní podoby Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2022. Akceptovat v tento okamžik všechny připomínky Evropské unie bude znamenat snížení zemědělské produkce a další administrativní zátěž pro zbývající zemědělské podnikatele. Zároveň si vláda při extrémním růstu cen potravin nemůže v současné chvíli dovolit nereflektovat požadavek komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, jenž vyzývá k podpoře udržitelného produkčního zemědělství. 

Jako zásadní vnímáme rozpor mezi výší dotačních podpor a mírou požadavků na zemědělské podnikatele. Na přímé platby směřuje nominálně stejné množství finančních prostředků jako v roce 2014, tedy v reálných číslech po započtení inflace téměř 30 procent. Požadavky na zemědělské podnikatele jsou přitom mnohem přísnější než v současném programovém období. Navíc se vzhledem k připravované legislativě na úrovni Evropské komise počítá s jejich dalším zpřísňováním. To vše bez ohledu na aktuálně probíhající konflikt na Ukrajině a jeho pravděpodobné krátkodobé, ale i dlouhodobé dopady.

Dalším problematickým bodem zůstává redistributivní platba. Ta bude (i podle závěrů studie ÚZEI) směřovat k těm, kteří provozují jednoduchou polní výrobu s minimem plodin v osevním postupu, případně se zaměřili jen na „těžbu“ dotačních podpor a s úspěchem a minimálními náklady na zaměstnance, mechanizaci a všeho, co souvisí s náročnějšími činnostmi, jen čekají na dotační podpory. Tento trend se od příštího roku ještě posílí, zemědělské podniky zaměřené na složitější činnosti budou zanikat, což bude mít negativní dopad na potravinovou bezpečnost České republiky a další růst cen potravin.  Kromě současné energetické chudoby tak stále více tuzemských domácností čeká také chudoba potravinová. 

Naše lesnictví prochází historicky největší kalamitou. Upřednostnění mimoprodukčních funkcí v lesích ve vlastnictví státu významně ohrozí vyváženost základních pilířů trvale udržitelného hospodaření v lesích – ekologického, ekonomického a sociálního. Lze očekávat i fatální dopady do zaměstnanosti a do navazující zpracovatelské vertikály včetně existujících a historicky státem podpořených investic do zhodnocování dříví jako obnovitelné suroviny. Návrhy na rozšiřování velkoplošných nejpřísněji chráněných území v kulturní krajině je nutné projednat v odborné diskusi, zejména s ohledem na kulturní krajinu a obyvatele, již na tomto území žijí.

Upozorňujeme na vysokou míru finanční zátěže pro státní rozpočet vznikající při správě těchto území. Doposud se jednalo o vládním prohlášení „o nás bez nás“.

Vážený pane premiére, zdvořile Vás tímto žádáme, abychom byli k současným i budoucím zásadním jednáním o agrární politice přizváni a náš většinový názor byl respektován.

S pozdravem

Jan Doležal, Agrární komora ČR,

Martin Pýcha, Zemědělský svaz ČR