V rámci restrukturalizace marginálních oblastí je chov ovcí pro české zemědělství jednou z priorit, a to z důvodu jejich udržování permanentním spásáním v kulturním stavu, tak i z hlediska účelného využití potenciálu trvalých travních porostů pro produkci masa. Chov ovcí je v porovnání s ostatními druhy hospodářských zvířat nejméně investičně náročný, některá plemena je možné chovat celoročně bez ustájení. Jehnice většiny plemen mohou ve 12 měsících věku poprvé rodit jehňata, v zimním období se chová pouze základní stádo, tj. bahnice a berani, což představuje významnou úsporu zimního krmení.
Jenže, jak se ukázalo, do některých lokalit, jako je Broumovsko, Národní park Šumava a Beskydy, se vrátili vlci, kteří napadají stáda ovcí a jejich chovatelům způsobují značné hospodářské škody.
Farmáři z Broumovska uvádějí, že vlčí smečka, která se tam přemístila ze sousedního Polska, se loni na podzim znovu rozrostla. Několik nových mláďat zachytila fotopast. Zhruba půlroční mláďata už na konci října vzrůstem dosahovala velikosti rodičů. Na Broumovsku se nyní pohybuje minimálně pět vlků. Chovatelé už letos nahlásili skoro stovku uhynulých ovcí. Broumovští vlci jsou blízce příbuzní se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku, do regionu se údajně vrátili po 250 letech a vyskytují se tu druhým rokem.
Problémy vlci způsobují farmářům, smečky útočí na ovce a jehňata. Ochranáři nyní musí chovatele o nových vlčích mláďatech informovat. „Vracející se vlci mají pro naši přírodu pozitivní vliv, protože pomáhají redukovat počty srnců, jelenů a divokých prasat, která jsou přemnožená. Vlci tak nepřímo mohou snižovat škody, které divoká zvířata způsobují v lesích a na polích. Na druhou stranu vlci způsobují škody chovatelům dobytka, kteří doposud nebyli na přítomnost velkých šelem zvyklí,“ řekl Jan Piňos z Hnutí Duha.
Například loni v květnu vlci na Broumovsku prohnali sedmisethlavé stádo ovcí. Předloni bylo na Broumovsku nahlášeno 89 zraněných a usmrcených ovcí, 6 koz a 8 telat. Farmáři evidují dalších 48 ovcí, které se nepodařilo dohledat. Ochranáři v tomto případě argumentují, že nelze tedy potvrdit, zda je skutečně zabili vlci. Loni bylo zatím hlášeno 92 ovcí, 3 telata a jalovice. Královéhradecký kraj, který chovatelům ovcí vyplácí peníze za škody způsobené vlkem (a také vydrou), za tuto újmu v listopadu odškodní další tři chovatele z Královéhradeckého kraje. Za usmrcené ovce a ryby si rozdělí 150 tisíc korun. Loni kraj vyhověl devíti žádostem a na konta chovatelů odešlo 261 tisíc korun. Úřad nyní eviduje dalších 13 žádostí o náhradu v celkové výši 210 tisíc korun. Ty zatím čekají na vyřízení.
„Chovatelé, jimž způsobil škodu zvláště chráněný živočich, mohou už od roku 2002 žádat o odškodnění prostřednictvím nárokové dotace ministerstva financí. Poškození ale musejí své nároky řádně doložit – v případě újmy způsobené vlkem zprávou veterináře a rovněž potvrzením ze strany místně příslušného orgánu na ochranu přírody a krajiny,“ uvádí mluvčí Královéhradeckého kraje Jiří Klemt.
Přestože farmáři dostávají od státu, potažmo od krajského úřadu, náhradu za ztráty v chovech ovcí, které způsobili vlci, rozhořčení broumovských farmářů však postupně stoupalo. Výsledkem bylo, že skupina několika největších chovatelů z Broumovska podala žalobu na stát, aby jim byl povolen odstřel vlků. Problém však spočívá v tom, že vlci patří mezi velká zvířata, která jsou v celé Evropě chráněna. Proto také nakonec tato skupina farmářů z Broumovska se svojí žalobou na stát, aby jim povolil odstřel vlků, neuspěla. Obvodní soud pro Prahu 10 konstatoval, že nemůže úkolovat stát, aby měnil legislativu. Rozhodnutí není pravomocné, farmáři se chtějí odvolat.
Farmáři také chtěli, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost „přímé ochrany před škodami způsobenými vlkem obecným”. Chtěli také, aby byl tímto zákonem regulován počet vlků na území České republiky. Zdůvodnili to mj. i tím, že v oblasti Broumovska by, s ohledem na husté osídlení oblasti, měl být podle žaloby jejich výskyt omezen absolutně. Podle farmářů vlci ohrožují zdraví a majetek obyvatel.
„Vzhledem k tomu, že soud nemůže úkolovat stát v tom smyslu, aby provedl změny platné legislativy, jsem žalobu zamítla,” konstatovala soudkyně Štěpánka Dvouletá. Farmáři musí podle jejího rozhodnutí nahradit ministerstvu náklady řízení.
Právní zástupkyně farmářů Jana Zwyrtek Hamplová řekla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Takže právní problém, do rozhodnutí odvolacího soudu, pokud bude odvolání obhájkyní farmářů podáno, bude zatím nadále pokračovat. Zároveň budou farmáři vidět problém i v tom, že tzv. náhrada za uhynulá zvířata jim nenahradí další ztráty, které se dají následně vypočítat, ať již jde o důkladnější oplocení či vyšší množství ovčáckých psů, které projdou i speciální přípravou na ochranu stád ovcí před vlky apod. Mimochodem, proslýchá se, že na Zlínsku již taková příprava psů existuje.
Z toho, co jsem v toto článku uvedl, vyplývá, že problémy ochrany stád ovcí před vlky bude české, případně i moravské farmáře, i nadále trápit. Vlci se totiž objevili na Šumavě, ale také i v Beskydech, kde doplnili další rysy a medvědy, kteří se v Beskydech již nyní běžně pohybují. Farmáři ale také poukazují na další problém, který, podle nich, spočívá i v nebezpečí ohrožení lidí a zejména dětí při jejich vstupu do lesa, byť ochranáři tvrdí, že vlci jsou plachá zvířata, která se lidem vyhnou. Jenže lidé, žijící ve vesnicích u lesů, mohou oprávněně namítnout, stačí si je někdy poslechnout v místním hostinci, když si povídají o tom, že medvědi v Kanadě se naučili chodit do měst a když to šlo tam, nelze vyloučit, že by se to mohlo stát i u nás, a to i v případě vlků.
Zákon na ochranu vlků, který platí v celé EU, se určitě nezmění a nějaká česká výjimka asi není průchozí. Přesto by se, státní orgány, tj. ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, a to za účasti odborníků Agrární komory ČR, měly daným problémem zabývat a v dohledné době přinést nějaké komplexní řešení této otázky.
