• Zveřejněno: 23.04.2017

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky si stanovila na začátku svého fungování zvyšování minimální mzdy jako jeden z důležitých cílů své hospodářské politiky a úspěšně jej po celé funkční období naplňuje. Zatímco v době pravicových vlád byla minimální mzda sedm let zmrazena, současné vládě se daří minimální mzdu navyšovat pravidelně. Její zvýšení vláda prosadila v letech 2015, 2016 i 2017.

Koaliční vláda považuje zvyšování minimální mzdy za důležitý nástroj, který zvyšuje motivaci pracovat a výrazně pomáhá s růstem mezd zaměstnanců v ČR. V jejím zvyšování chce proto pokračovat. Premiér Sobotka prosazuje její další zvýšení od roku 2018 dle závazku v programovém prohlášení vlády, tedy aby minimální mzda v příštím roce dosáhla 40 procent průměrné mzdy v ČR.

Jak vlády ČR zvyšovaly minimální mzdu:
__________

Vláda Petra Nečase:

2010–2013: 8 000 Kč

Vláda Jiřího Rusnoka:

2013–2014: 8 500 Kč

Vláda Bohuslava Sobotky:

2015: zvýšení o 700 Kč na 9 200 Kč

2016: zvýšení o 700 Kč na 9 900 Kč

2017: zvýšení o 1 100 Kč na 11 000 Kč

2018: plán zvýšit od 1. 1. 2018 minimální mzdu tak, aby dosáhla 40 % průměrné mzdy v ČR

 

 

 

  • Zdroj: vláda ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Závaznost Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro zemědělství na rok 2026 je rozšířena

  • Zveřejněno: 31.03.2026
Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 27. března 2026 svým Sdělením č. 47/2026 Sb. rozhodlo o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2026, uzavřené Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.

Statistická data potvrdila obavy zemědělců. Změna dotací, opřená o ideologický mýtus, ničí české produkční zemědělství!

  • Zveřejněno: 31.03.2026

Aktualizovaná data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) za rok 2024 potvrzují, že změna nastavení přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky v ČR výrazně poškodila ekonomiku středních zemědělských podniků. Vede to mimo jiné k prodeji některých z nich větším hráčům na trhu. Právě střední zemědělci přitom tvoří páteř české produkce potravin. Zemědělský svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby. Finální výsledky hospodaření zemědělců za loňský rok představují zhruba stoprocentní nárůst oproti předcházejícímu roku, z hlediska dlouhodobého vývoje se ale jedná o podprůměrný rok a s ohledem na nízké ceny komodit a konflikt na Blízkém východě není výhled pro rok 2026 optimistický.