Vláda ČR na svém jednání v pondělí 17. Února rozhodla o zvýšení životního minima od 1. dubna na částku 3860 Kč za měsíc a existenčního minima ke stejnému datu na částku 2490 Kč měsíčně. Obě částky vzrostly o 13,2 %, což podle ministerstva práce a sociálních věcí reflektuje růst inflace od roku 2012, kdy se tyto částky valorizovaly naposledy.

Životní minimum pro jednotlivce se zvýší o 450 Kč na 3860 Kč a existenční minimum vzroste o 290 Kč na 2490 Kč. Upraví se i částky životního minima pro děti a pro osoby, které jsou posuzovány jako další v pořadí. To znamená, že zatímco nyní činí životní minimum čtyřčlenné domácnosti se dvěma dětmi do 6 let 9450 Kč, od 1. dubna to bude 10.690 Kč, tedy o 1240 Kč více.

Uvedl to ve svém zpravodajství server Měšec.cz, který rovněž napsal, že toto zvýšení nebude mít vliv jen na to, že na životní a existenční minimum dosáhne více lidí, ale že to bude mít vliv i na posuzování úvěrů.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka zvýšení životního a existenčního minima se projeví i u některých osob, které ho přímo nepobírají. Například osoby se zdravotním postižením mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, kde je výše dávky odvozena od výše životního minima. Podobné je to u finanční podpory azylantů a cizinců.

Přičemž ve zprávě se dále uvádí, že výše životního minima je důležitá pro udělování dávek státní sociální podpory. S životním minimem se totiž srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, jestli mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobkem minima.

Zpráva serveru měšec.cz poté definuje, co je životní minimum. Uvádí, že jde o společensky uznanou minimální hranici příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Konkrétně vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost nebo jednotlivce potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nezbytné náklady na bydlení se do něj nezahrnují. Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Na sociální dávky tak od dubna dosáhne více rodin. Ministerstvo práce odhaduje, že by v souvislosti s tím mohlo přibýt až 600 příjemců příspěvku na živobytí, asi 11.000 příjemců přídavku na dítě a přibližně 2000 příjemců porodného. Zvýšení životního minima, ke kterému přihlížejí i banky, bude na druhou stranu znamenat složitější cestu nízkopříjmových rodin k bankovním půjčkám.

Navýšení životního i existenčního minima bude znamenat také větší výdaje, které bude muset pokrýt státní pokladna. Jen letos by se měly výdaje s tím spojené zvýšit o téměř 400 milionů korun. Loni v říjnu pak vláda zvýšila také rodičovský příspěvek, čímž vzrostly výdaje ze státní kasy o zhruba 9 miliard Kč ročně.

Ekonom Štěpán Křeček k tomu dodává, že otázkou je, proč vláda zvyšuje dávky právě nyní a jestli nejde tak trochu o kupování voličských hlasů, které ve výsledku zaplatí daňoví poplatníci. Vzhledem k růstu cen je logické, že se musí zvyšovat i sociální dávky. Mělo by k tomu docházet pravidelně podle stanoveného vzorce. Současná praxe, kdy politici mění výši sociálních dávek podle toho, jak je to zrovna napadne, vede k nízké předvídatelnosti celého sociálního systému.

Větší počet osob dosáhnuvších na sociální dávky na jedné straně však znamená i větší počet osob, které už nedosáhnou na úvěrové produkty. S vyšším životním minimem se totiž zvýší nutný příjem žadatele či žadatelů o půjčku v bance či úvěrové společnosti. Banky i úvěrové společnosti při posuzování žádostí o úvěr kromě jiných parametrů počítají i s životním minimem daného žadatele, resp. celé jeho rodiny.

Na druhé straně vyšší životní minimum může otevřít dveře i OSVČ s nízkými deklarovanými zdanitelnými příjmy, které tím také mohou žádat o sociální dávky. Nejčastěji jde o přídavek na děti a příspěvek na bydlení.

Server Měšec.cz dále dodává, že životní a existenční minimum se obvykle zvyšuje nařízením vlády k 1. lednu podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace, což se stalo právě letos.

Server Měšec.cz dále upozorňuje, že životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Společně posuzovanými osobami jsou:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
• manželé,
• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
• jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby,
• společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:

• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
• stipendií,
• odměn za darování krve,
• daňového bonusu,
• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
• té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
• dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů zvláštního příspěvku k důchodu,
• pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa.