• Zveřejněno: 09.11.2015

Vysvětlit nejdůležitější pojmy z důchodového a nemocenského pojištění, sociálních dávek, zaměstnanosti, sociálních služeb a mnoha dalších oblastí sociální sféry je cílem „Slovníku sociálního zabezpečení“. Publikaci, která vychází historicky poprvé, vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV). Slovník je vydáván u příležitosti 25. výročí od vzniku ČSSZ a 90 let od vzniku prvního moderního zákona o sociálním pojištění na našem území.

„Slovník je zpracován tak, aby ve srozumitelné formě zejména široké veřejnosti přiblížil pojmy, které mohou být někdy složité na pochopení. Šlo nám hlavně o to, aby se čtenář v problematice rychle zorientoval, a také aby se dozvěděl, kde může najít podrobnější informace,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

„Věřím, že slovník čtenářům poradí a pomůže. Zároveň chci poděkovat všem zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení, Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí i ministerstva, kteří se na nelehké přípravě slovníku podíleli,“ dodala ministryně.

Slovník není určen jen laické veřejnosti, poslouží určitě i mnohým odborníkům. Nicméně nenahrazuje platnou právní legislativu, přesné informace jsou v příslušných právních předpisech.

Tištěná verze slovníku bude k dispozici ve vestibulu budovy MPSV, na krajských pracovištích Úřadu práce ČR, v klientských centrech ČSSZ a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Chystá se i verze elektronická, u níž budou hesla průběžně aktualizována. V nejbližší době elektronický slovník najdete na webu MPSV i ČSSZ.

 

 

Přílohy:
  • Zdroj: mpsv.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);