Italský vědec Mauro Ferrari, předseda Evropské rady pro výzkum (ERC), rezignoval na svůj post, protože není spokojený s reakcí EU na koronavirovou pandemii. Později se ale ukázalo, že ERC už v březnu žádala jeho rezignaci.
Článek byl aktualizován a informace byly uvedeny na pravou míru na základě vyjádření ERC.
O rezignaci nejvýše postaveného vědce v unijních strukturách dnes informoval list Financial Times. Mauro Ferrari podle listu svou rezignaci doručil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové již v úterý, a to poté, co nedokázal přesvědčit unijní exekutivu, aby spustila rozsáhlý vědecký program zaměřený na boj s koronavirem SARS-CoV-2.
Mluvčí Evropské komise Johanes Bahrke dnes Ferrariho rezignaci novinářům potvrdil s tím, že Komise prostřednictvím zvláštního výboru rozhodne o jeho nástupci. Podle mluvčího von der Leyenová lituje odchodu v „této bezprecedentní krizi, v níž je role evropského výzkumu klíčová“.
Uvedl také, že v nedávné době EU vybrala 18 projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které budou součástí unijního boje proti koronaviru. Dalších až padesát projektů financovaných ERC podle mluvčího přispělo nebo přispívá k řešení krize.
„Evropská reakce na COVID-19 mě mimořádně zklamala,“ uvedl Ferrari, který se do čela unijní výzkumné rady postavil teprve na počátku tohoto roku. „Do ERC jsem přišel jako horlivý zastánce EU, ale po krizi kolem COVID-19 jsem zcela změnil názor,“ uvedl odborník na nanotechnologie v medicíně. Dodal, že ztratil „víru v systém“ EU. Zároveň ale zdůraznil, že nadále podporuje myšlenku mezinárodní spolupráce.
Pravý důvod Ferrariho rezignace
Evropská rada pro výzkum v reakci na Ferrariho slova o rezignaci umístila na své webové stránce prohlášení, ve kterém uvádí situaci na pravou míru. „ERC nahlíží s lítostí na prohlášení Maura Ferrariho týkající se jeho rezignace,“ napsala Rada hned v úvodu vyjádření.
ERC v prohlášení vysvětluje, že předsedu k odstoupení vyzvali jednomyslně členové Rady už 27. března, protože nebyli nespokojení s tím, jak svůj úřad zastává. Ferrariho rezignace tak ve skutečnosti následovala jednomyslné, písemné vyslovení nedůvěry, k němuž členy Rady vedly podle prohlášení čtyři důvody.
Ferrari podle nich příliš nedbal na své povinnosti, neúčastnil se mnoha důležitých schůzek, nedařilo se mu při reprezentování úřadu hájit program a misi Rady nebo bez předchozí konzultace s Radou inicioval své pozice a nápady u Komise. Navíc se angažoval v několika akademických i soukromých podnicích, což ho stálo mnoho času a úsilí, a jak se několikrát ukázalo, tyto aktivity upřednostnil před svým závazkem v ERC.
„Během jeho tříměsíčního působení v úřadu profesor Ferrari ukázal, že nedostatečně rozumí podstatě ERC podporující hraniční vědy, na kterých pracují nejlepší vědci v Evropě,“ píše se v prohlášení.
Kromě toho ERC odmítá, že by nedostatečně podporovala výzkum, který by pomohl v boji proti koronaviru.
„Více než 50 probíhajících nebo dokončených projektů ERC dosahující celkové hodnoty ve výši zhruba 100 milionů eur přispívají k reakci na pandemii COVID-19. A to tím, že poskytují pohled z několika různých vědeckých oblastí, jako je například virologie, epidemiologie, imunologie (…),“ uvedla ERC v prohlášení.
ERC byla založena v roce 2007 a jejím úkolem je podle mluvčího rozhodovat o podpoře dlouhodobých výzkumných projektů na základě jejich vědeckého přínosu. Italský profesor Ferrari měl v čele ERC stát nejméně čtyři roky. Evropská komise před časem navrhla, aby se rozpočet výzkumné rady v příštím rozpočtovém období 2021-2027 zvýšil z nynějších 13,1 na 16,6 miliardy eur (z 356 na 452 miliard Kč).
