• Zveřejněno: 30.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Se skladbou či množstvím benefitů, které jim nabízí zaměstnavatel, není spokojeno 35 procent lidí. Čtvrtina zaměstnanců nedostává od zaměstnavatele žádné benefity, přestože by je chtěla, podle zprávy ČTK to vyplývá z průzkumu společnosti Up ČR.

Absence benefitů nevadí sedmi procentům zaměstnanců. Přehlížení potřeb zaměstnanců se však podle autorů průzkumu může zaměstnavatelům vymstít, protože nynější doba nahrává zaměstnancům, kteří si na trhu práce mohou vybírat. A jelikož se firmy často ocitají na hranici svých mzdových možností, právě rozsah a složení benefitů může být pro zaměstnance kritériem, podle kterého se budou rozhodovat, zda zůstat, nebo odejít jinam.

Pětina zaměstnanců přiznává, že je dlouhodobě nespokojena s množstvím výhod, které od zaměstnavatele dostává. Typickým příkladem z praxe jsou stravenky v nominální hodnotě, která zaměstnanci nedokáže pokrýt cenu oběda. "Benefit v takové poloviční podobě nejenže přestává plnit svůj účel zajištění pravidelného stravování, ale může vést až k frustraci zaměstnanců," uvedla ředitelka prodeje UP ČR Petra Gubíková.

Ani samotné zvýšení benefitů ale nemusí ke spokojenosti zaměstnanců stačit. Přestože jsou někteří zaměstnavatelé štědří, benefity nemusí fungovat. Příčinou je nevyhovující skladba výhod, s níž má podle průzkumu problém 15 procent lidí. Podle Petry Gubíkové  jsou firmy, které investovaly do zaměstnanců nemalé peníze, ale polovinu výhod pak v praxi nikdo nevyužíval a ve výsledku nebyli spokojení ani zaměstnanci, ani zaměstnavatel. Typickým příkladem jsou, podle ní, v minulosti populární podnikové chaty.

Přes tyto nedostatky však podle ní nelze říct, že jsou všichni zaměstnanci s benefity nespokojeni. Třetina dotázaných uvedla, že je se svými benefity spokojena z hlediska množství i skladby. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci na vyšších vedoucích pozicích, kde spokojenost s benefity vyjádřilo 44 procent z nich.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES