Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zpravodajství České televize zveřejněná závěrečná zpráva statistického úřadu Eurostat konstatuje, že míra inflace dosáhla úrovnš 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, v září zrychlilo na meziroční hodnotu 17,6 procenta ze srpnových 15,4 procenta. U dalších kategorií rostou ceny výrazně méně: u neenergetického průmyslového zboží o 2,1 procenta, u potravin, alkoholu a tabáku stejně jako v srpnu o dvě procenta. Služby zdražily o 1,7 procenta.

V porovnání se srpnem spotřebitelské ceny v září vzrostly v pětadvaceti zemích EU, beze změny zůstala míra inflace v Portugalsku a klesla v Belgii. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,7 procenta. Následovalo Portugalsko (1,3 procenta) a Řecko (1,9 procenta).

Nejrychleji naopak rostly ceny v pobaltských zemích Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla 6,4 procenta. V České republice činila, podle Eurostatu (který vychází z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen), čtyři procenta, což byl proti srpnu nárůst o devět desetin bodu.

Inflace v září druhý měsíc v řadě výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka zatím stále odhaduje, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta, ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová koncem září připustila, že může být i vyšší.

Pro příští rok počítá ECB s návratem inflace zpět pod dvouprocentní hranici i s postupným poklesem cen energií.

Evropa by se měla vyhnout inflační spirále, protože nynější vzestup cen energií by měl v příštím roce polevit, uvedl podle agentury Reuters šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer. „V této fázi neočekáváme žádnou inflační spirálu v Evropě,“ prohlásil Kammer. „Za vysokou inflací, kterou nyní vidíme, skutečně stojí nárůst cen energie, který podle našeho názoru během roku 2022 odezní,“ dodal.

Za nynějším převisem poptávky po energii nad nabídkou podle Kammera stojí obnovování hospodářské aktivity i další faktory, například počasí. Kammer rovněž uvedl, že nynější vzestup spotřebitelských cen v eurozóně zatím nevedl k dalšímu kolu zvyšování mezd, a to mimo jiné kvůli tomu, že tamní trh práce stále zůstává nevytížený. Upozornil, že objem odpracovaných hodin se nachází tři procenta pod úrovní z období před příchodem pandemie covidu-19.