• Zveřejněno: 17.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Poslanec Václav Votava poukazoval na to, že daňový balíček, který rušil superhrubou mzdu a přinesl snížení daní, založil velký dopad do příjmové stránky, a podle něj to nebylo odpovědné. Odpovědnost by na sebe podle něj měli vzít ti, kteří pro tento balíček hlasovali. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Václav Votava připomínal, že ČSSD ho nepodpořila. Jeho stranický kolega a místopředseda ČSSD Roman Onderka prohlásil: „Já pro tento návrh zvednu ruku, ale bude mě strašně bolet.“

Výbor nepřijal návrh Jana Jakoba (TOP 09), aby doporučil vrátit vládě rozpočet k přepracování. Měla by podle tohoto návrhu snížit výdaje a schodek zhruba o 77 miliard korun. Poslanec Jan Jakob také neúspěšně navrhoval, aby výbor konstatoval, že pro projednání novely rozpočtu v legislativní nouzi není důvod.

Řada opozičních poslanců, včetně Václava Votavy, poukazovala na to, že pro projednání změny v rozpočtu ve stavu legislativní nouze není dostatek důvodů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však hájila tento postup především odkazem na sněmovní jednací řád.

Řád stanoví, že je možné ho využít, když státu hrozí hospodářské škody. Argumentovala i tím, že se v Poslanecké sněmovně v legislativní nouzi schvalují zákony, které mají dopady na rozpočet, a proto musí žádat o schválení novely rozpočtu také ve stavu legislativní nouze.

Opozičním stranám se navýšení schodku nelíbí. Jinak jej označily za covidový rozpočet, dále zkritizovali, že v něm nejsou zahrnuty úspory, a že se snaží zadlužovat budoucí generace.

Na výtky opozice, že vláda nesahá k úsporám, ministryně Schillerová odpověděla, že už dříve snížila počet státních zaměstnanců a snížila provozní výdaje, ale v součtu to ušetřilo jen jednotky miliard korun. Rozsáhlejší škrty by podle ní znamenaly například rušení dotací.

Česká televize dále uvedla, že za celý loňský rok státní rozpočet, jak ho ovlivnila pandemie coronaviru, skončil v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Přitom původně rozpočet na loňský rok, který schválila Poslanecká sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun. Během loňského roku jej totiž poslanci na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie z původních 40 miliard korun.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15