• Zveřejněno: 29.03.2017
  • Autor: Sára Kopečková

Odbory protest plánují jako celorepublikovou akci, a to v čase od 00:00 do 24:00.

Zda se ke stávce připojí řidiči ve všech krajích, bude podle předsedy OSD Luboše Pomajbíka záležet na zaměstnancích. „My je vyzýváme, aby se aktivně zúčastnili stávky, na druhou stranu do stávky nemůžeme nikoho nutit. Samozřejmě že budeme bedlivě sledovat, aby někdo stávku někomu nezakazoval, nebo někomu nevyhrožoval, pokud se stávky bude chtít zúčastnit," uvedl ve středu šéf dopravních odborů.

Celorepublikovou stávku řidičů podpořil mimo jiné též sjezd základních odborových organizací. Zástupci této profese ale nejsou v postoji k protestům všichni zcela jednotní. V minulosti například stávku odmítly odbory v Pardubickém kraji, podobně se vyjadřovali zástupci zaměstnanců působících v jihlavské společnosti Icom Transport.

Oč jde?

Odboráři kritizují přístup některých krajů k vládnímu nařízení o navýšení nejnižší mzdy pro řidiče autobusů. Vláda totiž stanovila minimální mzdu na 98,10 Kč za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za náročné pracovní prostředí.

Podle odborů však dostali řidiči v některých krajích přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny. Některé kraje pak souhlasily s navýšením mezd jen do měsíční výše 16.400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 hodiny odpracovaných týdně.

Protesty jsou dlouhodobé, leč bez efektu

Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by soutěže na zajištění veřejné dopravy měly zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů. Nejhorší situace panuje podle odborů v Jihomoravském kraji a v Ústeckém kraji.

Na navýšení platů šoférů (z 71, 60 Kč/hod. na 98 Kč/hod.) se se zástupci odborů domluvilo v září loňského roku ministerstvo práce a sociálních věcí. Původně odbory požadovaly navýšení mezd za hodinu jízdy na 130 korun na hodinu. Přesto dochází i nadále k tlakům na snižování mezd řidičů, které vyplývá z toho, že kraje často vybírají dopravce ve veřejných řízeních zaměřených na nízkou cenu.

Sobotka sliboval poměrně razantní navýšení. Ale…

„Minimální garantovaný příjem řidiče autobusu při 60 hodinách čekání a rozvržené pracovní době v rozsahu 168 hodin se tak zvýší přibližně o 7800 měsíčně,“ sliboval na podzim premiér Bohuslav Sobotka. Uvedl též, že o náklady na zvýšení platů řidičů autobusů by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok – tedy v roce 2017.

Podle vyjádření šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) by tak částka nutná na zvýšení platů měla přesáhnout víc než miliardu korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil,  že zvýšení platů řidičů podporuje, ale pouze z peněz krajů.

Pingpong mezi jednotlivými stranami sváru tak pokračuje dál, zatímco řidiči na peníze, které očekávali, čekají většinou marně. I proto se rozhodli k radikálnímu řešení své situace.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Závaznost Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro zemědělství na rok 2026 je rozšířena

  • Zveřejněno: 31.03.2026
Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 27. března 2026 svým Sdělením č. 47/2026 Sb. rozhodlo o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2026, uzavřené Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.

Statistická data potvrdila obavy zemědělců. Změna dotací, opřená o ideologický mýtus, ničí české produkční zemědělství!

  • Zveřejněno: 31.03.2026

Aktualizovaná data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) za rok 2024 potvrzují, že změna nastavení přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky v ČR výrazně poškodila ekonomiku středních zemědělských podniků. Vede to mimo jiné k prodeji některých z nich větším hráčům na trhu. Právě střední zemědělci přitom tvoří páteř české produkce potravin. Zemědělský svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby. Finální výsledky hospodaření zemědělců za loňský rok představují zhruba stoprocentní nárůst oproti předcházejícímu roku, z hlediska dlouhodobého vývoje se ale jedná o podprůměrný rok a s ohledem na nízké ceny komodit a konflikt na Blízkém východě není výhled pro rok 2026 optimistický.