• Zveřejněno: 18.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Registr rodinných podniků se rozrůstá. V Česku hojně rozšířený způsob byznysu je podle některých průzkumů, jak dnes uvedl server Lidovky.cz, odolnější vůči krizím než ostatní podniky.

V průměru osm až deset podnikatelů a firem se hlásí týdně do Registru rodinných podniků, vedeného Asociací malých a středních firem a živnostníků (AMSP). Databáze, kterou asociace spustila 1. března, eviduje aktuálně přes 330 rodinných obchodních korporací a rodinných živností.

Zpráva redakce Lidovky.cz dále poukazuje na to, že pandemie covidu-19 a vládní opatření na ně doléhají stejně jako na jiné firmy z dotčených oborů. Rodinný byznys je ale podle studie, kterou pro AMSP vypracovala na vzorku několika set respondentů agentura IPSOS, vůči podobným krizím o něco odolnější. Registrace přibývají stejným tempem i v těchto dnech.

„Rodinné firmy jsou v České republice fenomén. Většina vyrostla z nuly a čelit nepříznivé situaci jim pomáhá obrovská soudržnost, společná vize, pracovitost,“ uvedl místopředseda představenstva AMSP Libor Musil, spoluvlastník výrobní a stavební firmy LIKO-S. Ve firmě působí i členové jeho rodiny, a tak i ona splňuje vládou loni schválenou definici rodinných podniků.

Podle asociace registrace těchto rodinných firem má za cíl přispět k jejich většímu zviditelnění a zároveň dokládá, že daná firma definici rodinného podniku splňuje. V takovém případě může čerpat od Českomoravské záruční a rozvojové banky zvýhodněné úvěry či záruky na úvěry od komerčních bank. Od březnového startu registru tuto možnost využilo 46 rodinných podniků.

Registrované firmy mohou pro své marketingové účely a zviditelnění využívat i oficiální logo „Rodinný podnik ČR“. Jsou tedy v oboru podnikání cosi, jako je značka „Klasa“ mezi potravinami.

Zpráva redakce Lidovky k tomu dále uvádí, že počet oficiálně registrovaných je však stále jen pouhým zlomkem skutečného počtu. Což je dáno mimo jiné i tím, že mnohé firmy tuto registraci ke svému životu nepotřebují.

Lidovky.cz ve své zprávě čtenářům přestavil několik u nás velmi úspěšných rodinných firem, mezi něž patří například výrobce postelí Linet, cereálií Emco, koupelnových předložek Grund, klavírů Petrof nebo Siko koupelny.

Mnohem častěji ale rodinný byznys se dá najít u malých až nejmenších firem či živností. Z celkem 1,28 milionu všech evidovaných malých a středních podniků a živnostníků (do 250 zaměstnanců) lze podle odhadu AMSP označit za rodinné zhruba milion. Z toho je kolem 700 tisíc aktivních.

„Tato značka z našeho pohledu říká, že nejde jen o firmu rodinných příslušníků, ale i o to, že má nějaké hodnoty vyplývající z toho, že jde o rodinný podnik,“ vyjádřil se už dříve pro Lidovky.cz Jan Holiš, jednatel karlovarské a v registru vedené rodinné firmy Akord Kvint, jež v Lubech u Chebu vyrábí smyčcové nástroje.

Podle výsledků studie, kterou zpracovala agentura IPSOS v létě, tedy po první vlně covidu, provedlo 90 procent rodinných firem v souvislosti s koronakrizí nějaká opatření s cílem snížení nákladů nebo zvýšení výnosů.

Šlo nejčastěji o omezení provozu a využití úspor. Státní programy (hlavně Antivirus a Covid II) využila „jen“ třetina rodinných podniků. Dvě třetiny navíc pro překonání krize použily rodinné úspory. Na 80 procent těchto firem v létě plánovalo investovat do rozvoje a velká část očekávala zotavení v horizontu roku.

Je jasné, že nynější, druhá vlna pandemie doléhá i na rodinné firmy a mnohým hatí jejich letní plány. Složitější situace panuje zvlášť tam, kde je na společném podnikání závislá celá rodina. Což je třeba případ rodiny Heleny Konopíkové z Krchleb na Domažlicku. Její Krchlebské koláče se během 30 let podnikání staly na Chodsku pojmem a Heleně Konopíkové pomohly před lety například k titulu Živnostnice roku.

„Musíme se uskrovnit. Jsme v tom celá rodina. První vlnu korony jsme jakžtakž zvládli. Ale teď opět lidé ruší různé oslavy, svatby, ruší se firemní akce, zrušeny byly poutě v okolí. Teď záleží, jak se bude vyvíjet zájem ze strany prodejen, kterým koláče také dodáváme,“ popisuje strasti rodinného byznysu Helena Konopíková.

  • Zdroj: Lidovky.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.

Agrární komora ČR natočila seriál o českých potravinách

  • Zveřejněno: 07.11.2025
Tisková zpráva 6. 11. 2025 – Agrární komora ČR spustila videocyklus s názvem Tři výjimečné příběhy, který je zaměřený na české zemědělství a české potraviny. Na příkladech Všestarské cibule, Chelčicko-Lhenického ovoce a Třeboňského kapra ukazuje, kolik je za kvalitní produkcí práce, starostí a také nezbytných vědomostí.