• Zveřejněno: 22.01.2019

Veřejně prospěšné práce (VPP) patří mezi nejvíce využívané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Díky nim se daří zvyšovat zaměstnanost zejména těch, kteří dlouho nedokáží najít práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Úřadem práce ČR v maximální možné míře podporuje obce v jejich snahách o zaměstnávání těchto lidí v rámci veřejně prospěšných prací. Příspěvky na veřejně prospěšné práce budou poskytovány i tento rok.

Vždy je však třeba brát ohled na situaci na konkrétním trhu práce. V praxi to tedy znamená, že roli při rozhodování přiznání příspěvku na VPP hraje fakt, zda uchazeč má či nemá šanci získat zaměstnání na otevřeném trhu práce.

„Celkový objem prostředků na veřejně prospěšné práce činil za minulý rok 1,7 mld. Kč. Na rok 2019 je v současné době vyčleněno 1,3 mld. Kč, přičemž o dalším navýšení budeme s Ministerstvem financí jednat. V měsíci lednu má Úřad práce ČR připraveny první prostředky ve výši 500 mil. Kč a další finance obdrží vzhledem k uzávěrce rozpočtového roku v státní pokladně začátkem února. Z důvodu dodržení rozpočtové kázně je potřebné zohlednit tuto skutečnost, a proto bude možné v průběhu ledna uzavírat nové dohody či dodatky maximálně na dobu tří měsíců. Jedná se ale o opatření dočasné. Po navýšení rozpočtu pak bude možné tyto dohody návazně prodloužit,“ upozorňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

K 31. prosinci 2018 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než rok, 26,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Celkem jich bylo 60 529.

„Pozitivní je, že v meziročním srovnání klesá jak počet, tak podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Za tímto vývojem stojí mimo jiné i proaktivní komunikace ze strany Úřadu práce ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek MPSV. Díky individuální práci s klienty se daří v současné době umisťovat také uchazeče, kteří v minulosti ztratili motivaci pracovat. Zvyšuje se jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Během loňského roku se podařilo umístit na VPP celkem 16 279 lidí. Celková poskytnutá částka činila více než 1,923 mld. Kč. Nejvíce takto podpořených klientů bylo v Moravskoslezském (2 337), Ústeckém (2 263) a Jihomoravském kraji (1400).

 

 

  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15