• Zveřejněno: 16.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí Visegrádské čtyřky, připojil se k nim také rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovaly na jadernou energii.

Podle zpravodajství České televize Česká republika, Slovensko a Maďarsko při setkání premiérů Visegrádské čtyřky a rakouského kancléře konstatovali, že chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu. Rakousko, ústy svého kancléře Sebastiana Kurze, dalo najevo, že naopak usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky.

„Hovořili jsme i o fondu EU, který má financovat odklon Evropy od uhlí. Považujeme za správné, aby jednotlivé státy přecházely od uhlí k ekologičtějším způsobům zásobování energií. Pro Rakousko je velice důležité, aby se nepodporovala jaderná energie, ale aby se z těchto financí podporovaly obnovitelné zdroje energie,“ zdůraznil rakouský kancléř.

Sebastian Kurz nicméně považuje za běžné, že sousední země se v řadě věcí shodují a v jiných záležitostech se naopak neshodnou. Je podle svých slov hrdý na to, že Rakousko bude první zemí, která nebude vyrábět energii z uhlí. „A pokud jde o cíle, jsme na jiné linii než země Visegrádu,“ řekl rakouský kancléř. Myslí si, že fond v rámci EU vznikne, ale nebude podporovat jadernou energii.

Jak dále Česká televize ve svém zpravodajství uvedla, po schůzce všech pěti politiků následuje pracovní oběd s tím, že v odpoledních hodinách bude samostatně jednat v Kramářově vile v Praze český premiér Andrej Babiš a rakouský kancléř Sebastian Kurz. Podle vyjádření Úřadu vlády ČR mají předsedové vlád obou zemí debatovat právě o klimatické politice EU. Zatímco země Visegrádu se staví opatrně k evropskému cíli dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, nová rakouská vláda si stanovila za cíl dospět k uhlíkové neutralitě země o deset let dříve.

V otázce energetiky jsou rovněž představy V4 a Vídně odlišné. Česká republika, Slovensko i Maďarsko uvažují o posilování významu jádra ve své energetice. Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky.

Pro Českou republiku není jiná cesta než jádro, říká k tomu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Česká republika plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech. Polský premiér Mateusz Morawiecki po setkání v Praze uvedl, že Rakousku závidí skladbu jeho energetického mixu, zdůraznil ale, že rozdíly mezi oběma zeměmi pramení hlavně z geologických a klimatických podmínek.

  • Zdroj: česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15