Dle nové zprávy OECD, jak to zveřejnila na svých webových stránkách Agrární komora ČR, třetinu pracovníků ve světovém zemědělství tvoří ženy. Ve Spojených státech se podíl žen v sektoru pohybuje kolem 28 %, v nízkopříjmových zemích je to více než 70 %. Ve vyspělých zemích jsou ženy nadměrně zastoupeny v potravinářském průmyslu, kde mají obvykle hůře placenou a méně kvalifikovanou práci než muži. Pandemie Covid-19 postihla pracovnice v potravinářských provozech negativněji než jejich mužské protějšky. Podniky vedené ženami (bez ohledu na velikost podniku a sektor) jsou často méně ziskové a mají tendenci účastnit se mezinárodního obchodu méně než podniky vedené muži.

Závazky k dosažení rovnosti mužů a žen uzavírá mnoho zemí, mj. též v rámci FTAs (systém FTAs je vybaven komplexním aparátem pro vstupní zpracování, klasifikaci, filtraci, ukládání záznamů i jejich následné statistické zpracování, vyhledávání a vizualizaci - pozn. red.) Genderová ustanovení v dohodách o volném obchodu potvrzují stávající (zpravidla mnohostranně dohodnuté) závazky smluvních stran k rovnosti žen a mužů; zajišťují ochranu před nepříznivými dopady dohod na rovnost žen a mužů a aktivně podporují rovnost žen a mužů a ekonomické posílení postavení žen přijetím strategie gender mainstreamingu. K problematice řešení genderových otázek se však systematicky neshromažďují údaje a je tedy obtížné nejen vyhodnotit podnikatelské, pracovní a spotřebitelské přínosy žen, ale také měřit účinnost genderových politik, genderového rozpočtování nebo provádění dopadových analýz v oblasti rovnosti. Mezi prioritní oblasti řešení systémových překážek bránících ekonomickému posílení postavení žen patří řešení nepříznivých norem; zajištění právní ochrany a reforma diskriminačních zákonů; uznání, omezení a přerozdělení neplacené práce a péče; změna podnikatelské kultury a praxe; zlepšení postupů ve veřejném sektoru a zadávání veřejných zakázek a posílení viditelnosti, kolektivního hlasu a zastoupení.