Víc peněz pro zaměstnance, ale také díra ve státním rozpočtu. To vše zřejmě přinese zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 15 %. Změny schválila vláda v srpnu, platit začnou od ledna příštího roku. Radiožurnál zjišťoval, jaký na to mají Češi názor – a víc než polovina se zrušením superhrubé mzdy souhlasí. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti Median pro Český rozhlas.
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová to v polovině srpna zdůvodňovala tím, že te zrušení superhrubé mzdy české ekonomice vrátí. Proto vláda chce jít touto cestou. Podle ní však existují určité varianty, jak superhrubou mzdu zrušit, a proto o nich bude ještě diskutovat s premiérem Andrejem Babišem.
Český rozhlas dále uvedl, že nakonec se vládní strany 28. srpna shodly na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně z příjmu. Pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně by pak měla zůstat sazba 23 %. S plánem vlády souhlasí i většina opozičních stran. Ministerstvo financí ale nemá plán, jak vykrýt ztrátu v rozpočtu, která kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daní vznikne. Například guvernér České národní banky Jiří Rusnok to považuje za nepromyšlený krok.
Proti je i prezident ČR Miloš Zeman. Rozpočet tak podle něj přijde až o 90 miliard ročně. „To, co mě znepokojuje, je pokus nabourat díru do státního rozpočtu takovými úlevami, které by byly trvalé, to znamená, které by se opakovaly každý rok,“ řekl prezident Miloš Zeman v televizi Prima.
Společnost Median se ve svém průzkumu ptala, jestli respondenti se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmu souhlasí, i když se tím zvýší schodek státního rozpočtu o desítky miliard, popisoval v Českém rozhlase ředitel Medianu Přemysl Čech. „Chtěli jsme, aby si lidé uvědomili, že to není jenom snížení, ale že to má i určitý dopad. A celkový státní rozpočet, který je v této chvíli hodně diskutován, je ve velmi záporné bilanci,“ upřesnil Přemysl Čech. Podle Českého rozhlasu změny přesto odsouhlasilo 56 % dotázaných.
„Pochopitelně jsou to především zaměstnanci, kteří očekávají, že to pro ně bude ekonomicky výhodné, když dojde ke zrušení superhrubé mzdy. Jsou to nejčastěji lidé z menších a středních měst,“ vysvětlil Přemysl Čech.
Podle Přemysla Čecha u těchto respondentů téměř nezáleželo na jejich politických preferencích. Rozhodující faktor, bylo spíše ekonomické postavení dotázaných respondentů.
Proti změnám se vyslovilo 33 % dotázaných. Nejčastěji to byli vysokoškolsky vzdělaní lidé z velkých měst, kteří v posledních volbách volili pravicové opoziční strany. Přičemž 11 % na danou otázku nemá žádný názor. Průzkumu společnosti Median se 9. a 10. září zúčastnilo 1053 lidí starších 18 let.
