• Zveřejněno: 13.04.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Nízké výkupní ceny vajec a kuřat nutí české zemědělce k zásadním změnám v podnikání. Ceny, za které chovatelé drůbeže prodávají tyto komodity, neodpovídají vynaloženým vstupním nákladům a pro řadu podniků je to stále ztrátovější byznys. Proto se v letošním roce chystá omezit chovy drůbeže téměř 52 procent zemědělských podniků a úplně skončit se chystá necelých 6 procent. Vyplývá to z nedávného průzkumu Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie, který probíhal na přelomu letošního března a dubna a zapojily se do něj desítky podniků.

„Situace tuzemských chovatelů drůbeže je nadále neudržitelná a začíná jim docházet trpělivost. Potýkají se s růstem vstupních nákladů, který ještě urychlil rusko-ukrajinský konflikt. O desítky až stovky procent zdražují krmné směsi, energie, pohonné hmoty, ale chovatelé mají omezené možnosti promítnout tento růst do cen, za které prodávají své zboží,“ říká tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Výkupní cena jatečných kuřat se, podle dat Českého statistického úřadu, v posledních deseti letech téměř nezměnila, loni se pohybovala kolem 23,11 korun za kilogram živé váhy v I. třídě jakosti a skutečná cena tedy byla ještě nižší. Totéž platí také pro výkupní cenu vajec, která v loňském roce stála v průměru 18,45 korun za 10 kusů.

„Pokud se situace nezlepší a více než polovina chovatelů nosné i masné drůbeže omezí své podnikání, jak ukazuje i náš průzkum, hrozí další pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec a drůbežího masa. V situaci, kdy je ohroženo zásobování potravinami kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu, bychom se přitom měli snažit o pravý opak,“ dodává Dlouhá. Soběstačnost České republiky v drůbežím mase se, podle dat ČSÚ, pohybovala v roce 2020 na úrovni 59,8 procenta a u vajec 87,5 procenta.

Ze zmíněného průzkumu vyplynulo, že 51,9 procenta respondentů se chystá v letošním roce omezit chov drůbeže. Jde většinou o podniky kombinující rostlinnou a živočišnou výrobu, dále o chovatele masné drůbeže. Zcela skončit s chovem drůbeže chce 5,6 procenta dotázaných. Beze změny ponechá objem chovu drůbeže 40,7 procenta oslovených podniků. Rozšířit chov drůbeže se letos chystají pouhá necelá 2 procenta respondentů. Jako nejčastější důvod pro omezení či ukončení chovu uváděli respondenti nízké výkupní ceny a raketově rostoucí vstupní náklady. Následoval nucený přechod na alternativní způsoby ustájení od roku 2027 kvůli zákazu klecových chovů a omezené možnosti odbytu. Některé podniky dále zmiňovaly změnu výrobního zaměření podniku či omezení vývozu do Ruska vzhledem k ukrajinsko-ruskému konfliktu.

K dalšímu snížení stavů chované drůbeže může dojít do konce roku 2026, což je nejzazší termín pro zákaz klecových chovů nosnic v Česku. Průzkum ukázal, že omezit chovy zamýšlí do tohoto termínu 29,6 procenta respondentů a zcela skončit chce 18,5 procenta z nich. Naopak žádné změny nepředpokládá 48,1 procenta dotázaných. Rozšířit chov drůbeže plánuje 3,7 procenta respondentů. „Zákaz klecových chovů bude znamenat konec éry levných vajec v Česku. Přechod na alternativní způsoby ustájení, kde je drůbež chována v menších počtech, nutně povede ke snížení stavů nosnic. Vejce tak budeme muset dovážet ještě ve větší míře než dnes, což se může projevit také na jejich ceně. Současně se zhorší konkurenceschopnost českých zemědělců, protože budou muset obstát před levnými a předotovanými dovozy vajec ze zemí Evropské unie, kde navíc klece dosud zakázané nejsou,“ sděluje místopředseda pro nosnou drůbež Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský.

Vedle zákazu klecových chovů uváděli dotázané podniky jako důvod k omezení, potažmo ukončení tohoto podnikání opět nízké výkupní ceny a vysoké vstupní náklady. „Drůbežářské podniky jsou nyní mírně optimistické, protože ceny se nepatrně zvýšily. Nicméně z průzkumu je jasné, že očekávají pokračování zmíněných negativních trendů, které zásadně ovlivňují jejich byznys,“ dodplňuje Mlázovský.

Průzkum Agrární komory ČR zaměřený na situaci a budoucí záměry chovatelů drůbeže v České republice se uskutečnil, ve spolupráci s Českomoravskou drůbežářskou unií, ve dnech 24. března až 7. dubna 2022. Zapojilo se do něho 54 zemědělských podniků, které se zabývají chovem drůbeže v České republice. Dotazníkového šetření se zúčastnily společnosti napříč všemi kraji České republiky, s výjimkou Prahy, kde komerční chovatelé drůbeže nehospodaří. Nejvíce respondentů pochází ze Středočeského kraje, následuje Jihočeský kraj a Jihomoravský kraj. Ve většině případů se jedná o podniky střední velikosti (26-500 zaměstnanců), tedy 57,4 %. Dále 22,2 % malé podniky (11-25 zaměstnanců), 7,4 % mikropodniky (do 10 zaměstnanců), 7,4 % OSVČ a velké podniky 5,6 % (501 a více zaměstnanců). 48,1 % dotazovaných kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu včetně drůbeže a 16,7 % se zabývá pouze živočišnou výrobou zahrnující rovněž drůbež. 22,2 % podniků se specializuje jen na chov masné drůbeže a 11,1 % je zaměřeno výhradně na chov nosné drůbeže. Pouhých 1,9 % kombinuje chov masné a nosné drůbeže a jinými aktivitami zemědělské prvovýroby se nezabývá.

Agrární komora ČR a Českomoravská drůbežářský unie k tomu ve své tiskové zprávě dodaly i grafy a tabulky (viz níže), které znázorňuje plány chovatelů drůbeže pro rok 2022.

Plány chovatelů drůbeže pro rok 2026

RŮST VSTUPNÍCH NÁKLADŮ U CHOVATELŮ DRŮBEŽE

(zdroj: Komoditní rada AK ČR a ČMDU)

 

12/2021 v meziročním srovnání

Krmivo    - nárůst o 20-25 %

Elektřina      - nárůst až o 300 %

Plyn          - nárůst až o 400 %

Nafta         - nárůst o 35-40 %

Mzdy      - nárůst o 5-7 %

 

4/2022 v meziročním srovnání (dle ceníků chovatelů)

Krmivo    - nárůst o 40 %

Energie   - nárůst o 50-150 % (dle dodavatele)

Plyn          - nárůst o 400 %, až 700 % (dle kategorie zvířete)

Nafta         - nárůst o 50 %

Mzdy      - nárůst o 5 %

 

VÝKUPNÍ CENY CHOVATELŮ DRŮBEŽE

(zdroj: ČSÚ)

Výkupní ceny jatečných kuřat (v Kč/1 kg v živém)

Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022*

Cena

23,08

24,74

23,86

23,73

23,47

23,23

23,03

23,18

22,71

23,11

23,25

* průměr za leden a únor 2022

 

Výkupní ceny vajec (v Kč/10 ks)

Rok

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022*

Cena

22,26

17,72

18,4

18,84

16,73

20,57

18,59

17,38

18,06

18,45

19,66

* průměr za leden a únor 2022

 

STAVY NOSNIC DLE TYPU USTÁJENÍ

(zdroj: ÚED)

Aktuální stav k 31. 12. 2017

Typ technologie

V tisících kusů

V procentech

0 – bio

14,6

0,3

1 – výběh

8,4

0,2

2 – podlahový chov, voliéry

580,6

12,0

3 – obohacené klece

4255,3

87,5

Celkem

4858,9

100,0

Aktuální stav k 31. 12. 2021

Typ technologie

V tisících kusů

V procentech

0 – bio

18,8

0,3

1 – výběh

53,5

1,0

2 – podlahový chov, voliéry

2211,5

39,0

3 – obohacené klece

3379,6

59,7

Celkem

5663,3

100,0

 

  • Zdroj: Agrární komora ČR, Českomoravská drůbežářská unie
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Čeští produkční zemědělci jsou zde od toho, aby produkovali kvalitní české potraviny. Vláda by to měla respektovat!

  • Zveřejněno: 26.06.2022

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR uspořádaly nedávno, 8. června 2022, v Praze významnou protestní akci, během níž obě nevládní společenské organizace, které zastupují zájmy českých produkčních zemědělců, vyslovily zásadní a ostrý nesouhlas se zemědělskou politikou současné vlády premiéra Petra Fialy. Dalším spoluorganizátorem této protestní akce byl i Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, který hájí zájmy zaměstnanců v českém zemědělství a potravinářství.

Lidé kupují ornou půdu s cílem prodat ji později za stavební parcely!

  • Zveřejněno: 28.06.2022

Co je potřebné a čeho ubývá, se stává cennějším. Podle serveru Novinky.cz v současné době lze ještě pořád relativně levně si pořídit zemědělské pozemky. Dají se koupit za 30, 40, 50 korun za metr čtvereční. U této cenové hladiny jde ale většinou o spoluvlastnické podíly. Nejlepší pozemky s vysokou bonitou a jedním vlastníkem se nabízejí za 70 i 100 korun za metr čtvereční.