• Zveřejněno: 18.12.2018
  • Autor: tz

Zvýšení kompetencí, které chybějí dlouhodobě nezaměstnaným, a předávání informací, které jim mohou usnadnit návrat na trh práce, přesně to bylo hlavním cílem projektu PROKOP – východ.

Projekt podpořil téměř 4 500 účastníků, z nichž více než 600 využilo i možnost individuálního pracovního, občansko-právního či finančního poradenství. Za celou dobu realizace projektu proběhlo 300 dvoutýdenních intenzivních kurzů v Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji, a to v 63 obcích, kde má svá kontaktní pracoviště Úřad práce ČR.

Projekt byl zaměřen na to, aby prostřednictvím vlastního vzdělávacího programu v modulech finanční gramotnost, občanská gramotnost a měkké dovednost, který byl vytvořen na základě znalosti cílové skupiny, pomohl nezaměstnaným v efektivním využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a k tomu, aby čelili problémům, které jim ve vstupu či návratu na pracovní trh brání.

,,Důvodem pro realizaci projektu byla podpora především dlouhodobě nezaměstnaných, jejichž znalosti a dovednosti často nesplňují požadavky zaměstnavatelů. Tito lidé se potýkají s nejrůznějšími kumulovanými problémy, nejčastěji se jedná o předlužení, chybějící základní sociální kompetence, zdravotní postižení, nedostatečnou či zastaralou kvalifikaci nebo třeba rozsáhlé a dlouho neřešené problémy osobního charakteru," přiblížila cílovou skupinu projektu jeho gestorka Michaela Svobodová, a dodala: "Smyslem projektu bylo prostřednictvím vzdělávání a následného individuálního poradenství tyto překážky odstraňovat.“

„Projekt doplňuje dlouhodobou praxi Úřadu práce ČR, který podporuje finanční gramotnost uchazečů o zaměstnání prostřednictvím celé řady projektových a poradenských aktivit. V tomto ohledu je tedy spolupráce s FDV velmi důležitá. Osobně vnímám za zásadní možnost prohloubení finanční gramotnosti našich klientů, kterou jim tento projekt zajistí. Je to cesta, jak zamezit tomu, aby se ocitli v dluhové pasti. Popřípadě z ní dokázali vystoupit a naopak se snažili, aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost a podobně pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ upozornila generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Účastníci kurzů hodnotili svoji účast a přínos projektu velice kladně. Oceňovali především praktické a užitečné informace týkající se jejich vlastních problémů, informace o právech, ne jenom o povinnostech, příjemnou atmosféru a partnerský přístup lektorů.

Následovníkem projektu Prokop – východ je Prokop – central, který od roku 2017 realizuje své aktivity v Jihočeském, Libereckém, Ústeckém, Středočeském kraji a v Praze a bude ukončen v roce 2020. Připraven k realizaci je také třetí projekt PROKOP zkráceně nazvaný „středozápad“, který zahrne zbývající kraje České republiky a měl by také zajistit pokračování aktivit v Moravskoslezském, Olomouckém a Libereckém kraji až do roku 2021.

________________________________________________________________________________

Projekt Prohlubování kompetencí pro zvýšení zaměstnatelnosti (PROKOP – východ)

Projekt realizuje od 1. 3. 2016 do 28. 2. 2019 Fond dalšího vzdělávání, státní příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí. Je financován pomocí ESF prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

 

  • Zdroj: Úřad práce ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15