ASO realizuje v roce 2024 projekt s názvem "Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců - kritická místa a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání" (příspěvek na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, na podporu sociálního dialogu).ASO zaměřuje své aktivity na rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání, mzdový vývoj a pracovní dobu jako nejdůležitější oblasti kolektivního vyjednávání a vnímání a hodnocení dopadů klimatické změny na kvalitu práce. V rámci projektu se realizuje zpracování 4 odborných studií, které jsou zaměřeny na prioritní oblasti sociální ochrany zaměstnanců. Uskuteční se 1 průzkum formou dotazníkového šetření mezi zástupci sociálních partnerů. Dále se v rámci projektu uskuteční 10 kulatých stolů, 4 odborné konference, 4 diskusní fóra, 2 mezinárodní konference (1x prezenčně, 1x on-line), tvorba podpůrných materiálů (sborník odborných studií, odborné články, analýzy a rozhovory k výstupům projektu).
Pro podporu publicity výstupů projektu budou veškeré dokumenty zveřejněny na portálu ASO www.odbory.info a na webových stránkách ASO a členských odborových svazů. Vzhledem k tomu, že mezi zástupci cílové skupiny jsou zaměstnanci, kteří nemají vždy optimální přístup k elektronické verzi dokumentů, bude vydán sborník odborných studií a analýz.
Projekt je zaměřen na následující prioritní oblasti sociálního dialogu:
- Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců - kritická místa a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání
V posledních několika letech došlo k sérii významných a bezprecedentních událostí v novodobých dějinách světové i české ekonomiky, jejichž důsledky se projevují postupně a naplňují znaky ekonomické krize či recese. Pandemie nemoci COVID-19, realizace souvisejících preventivních opatření, omezený vnitrostátní i přeshraniční pohyb, narušené dodavatelské řetězce, energetická krize a její dopady na rozpočty firem i domácnosti významně mění podmínky na českém trhu práce. Jaké jsou dopady krize na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců a zároveň možnosti efektivního zapojení odborových organizací při eliminaci negativních dopadů v rámci kolektivního vyjednávání.
Aktivity budou zaměřeny na vnímání dopadů ekonomické krize na pracovní podmínky pohledem zaměstnanců (např. významnější organizační změny, redefinice pracovní náplně, tlak na vyšší efektivitu, nižší růst mezd, omezení benefitů atd.). Budou zkoumány postoje zaměstnanců ke změnám pracovních podmínek a priority, které by měly být řešeny v rámci kolektivního vyjednávání. Dílčím cílem bude porovnání dopadů jednotlivých etap krize (COVID-19, ekonomická krize 2022+) a nová témata a výzvy v oblasti kolektivního vyjednávání v době aktuálně probíhajících ekonomických změn.
- Význam kolektivního vyjednávání v oblasti mzdového vývoje a sjednávání podmínek pracovní doby
Oblast mzdového vývoje a pracovní doba patří dlouhodobě k nejdůležitějším oblastem kolektivního vyjednávání jak na podnikové, tak na centrální úrovni. Proto je cílem poskytnout přehled o vývoji mezd a odpracované době v závislosti na existenci či neexistenci kolektivních smluv. Stejně tak budou analyzovány skupiny zaměstnanců i zaměstnavatelů, kterých se vliv kolektivních smluv na mzdy a pracovní dobu nejčastěji týká.
V posledních průzkumech se ukazuje, že zaměstnanci zpravidla nejsou spokojeni se mzdovým vývojem, ale zároveň udávají, že tato oblast je pro ně velmi důležitá. Proto je nezbytné zjistit další podrobnosti, které by přispěly k lepšímu zacílení směru kolektivního vyjednávání. Implementace těchto nových, přesnějších poznatků do kolektivního vyjednávání by tak pomohla zajistit vyšší spokojenost zaměstnanců nejen se mzdovými podmínkami, ale i se sjednávanými podmínkami pracovní doby.
Cílem je podrobně zmapovat oblast mzdového vývoje a podmínek pracovní doby sjednávaných v kolektivních smlouvách z pohledu zaměstnanců. Konkrétně se bude zaměřovat na formy mzdového růstu (např. zvyšování nominální mzdy nebo udržení reálné mzdy apod.), sjednávané příplatky, délku pracovní doby či délku dovolené.
Cílem aktivit bude také identifikace trendů a změn v obsahu kolektivních smluv v oblasti nejčastěji sjednávaných forem mzdového růstu, forem příplatků či délky pracovní doby a dovolené.
- Vnímání a hodnocení dopadů klimatické změny na kvalitu práce
Klimatická změna se začíná projevovat v každodenním životě obyvatelstva, včetně života pracovního. Dopady klimatické změny na zaměstnance mohou mít odlišný charakter a mohou kvalitu práce ovlivňovat různými způsoby. Rovněž vnímání jejich důležitosti a míra jejich projevu se může u různých kategorií pracovníků lišit. Pochopení způsobu, jakým je kvalita práce ve vazbě na projevy klimatické změny vnímána zaměstnanci, pomáhá lépe definovat opatření v rámci sociálního dialogu a obsahu kolektivních smluv.
Cílem aktivit bude zmapování povědomí, postojů a priorit zaměstnanců v oblasti kvality práce, ovlivněné změnami klimatu, aktuální stav informovanosti zaměstnanců o problematice, vnímání její důležitosti a hodnocení různých projevů dopadů klimatické změny na vykonávanou práci: fyzické nároky práce, duševní nároky práce atp.
Aktivity se dále budou věnovat postojům zaměstnanců k možnostem eliminace negativních projevů klimatické změny na kvalitu práce, např. prostřednictvím zlepšení informovanosti zaměstnanců, úpravy pracovních podmínek, nových typů benefitů, postoje zaměstnanců k nové roli odborů v rámci kolektivního vyjednávání v této oblasti.
Jednotlivé klíčové aktivity jsou provázány na priority sociálního dialogu.
Dne 12.9.2024 se uskutečnila mezinárodní konference s názvem "Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců - kritická místa a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání".
Odborné studie a prezentace z této konference jsou ke staření v příloze.
V rámci projektu se uskutečnil průzkum s názvem "Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců - kritická místa a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání"
Závěrečná zpráva z průzkumu je ke stažení zde:
