Růst kupní síly nahrává vyšším výdajům v maloobchodě, a to jak i u potravin, tak u zboží dlouhodobé spotřeby. Projevuje se to také na rostoucím podílu zákazníků investujících do kvalitnějšího zboží. Uvádí to tisková zpráva Svazu obchodu a cestovního ruchu a agentury GfK.
Podle této zprávy promoční nákupy ovšem v České republice hrají zásadní roli – každá druhá koruna za balené potraviny a drogerii je utracená v akci. Roste také podíl privátních značek. Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů, stále intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií zboží, kde to dříve nebylo obvyklé.
Tisková zpráva dále uvádí, že vývoj rychloobrátkové trhu za posledních 12 měsíců od června 2017 do června 2018 rostl o 5,1 % v hodnotě. „Při podhledu na pololetí roku 2018 vidíme mírné zpomalení růstu na 4 %. Podíváme-li se na výdaje domácností za rychloobrátkové zboží, je zřejmé, že české domácnosti utrácí za nákupy potravin a nealko nápojů více, než kolik by odpovídal vývoji inflace. Z dlouhodobého hlediska vidíme více kupujících, kteří upřednostňují kvalitu (jejich počet za posledních pět let vzrostl z 35 % na 40 %) a ti také v průměru utrácejí více. Podíl domácností, které stále zpravidla preferují cenu nad kvalitou, v období 2013–2018 klesl na 60 %,“ konstatuje průzkum agentury GfK.
Podle ředitele spotřebitelského panelu pro Českou a Slovenskou republiku GfK Ladislava Csengeriho je frekvence nákupů za uplynulé období stabilní. Ale z dlouhodobého hlediska ale mírně klesá, přitom roste výše útraty za jeden nákup. Na výdajích domácností se nejvíce podílejí čerstvé a chlazené potraviny, druhé místo z hlediska útraty patří nápojům, třetí místo obsadily cukrovinky a snacky.
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, díky spotřebitelské důvěře a růstu životní úrovně roste poptávka po kvalitnějších potravinách. Na tento trend reagují obchodní řetězce rozšířením nabídky, ať už jde namátkou o bioprodukty nebo výrobky od lokálních dodavatelů. Zároveň dodal, že ceny potravin a nápojů v České republice rostou. Důvodů je víc, například nižší úroda v souvislosti se suchem, dále pak i růst mezd v zemědělství a potravinářství. Na druhou stranu je zapotřebí zdůraznit, že podle Evropského statistického úřadu Eurostat máme šesté nejlevnější potraviny v rámci EU. Podle zatím posledních dostupných údajů dosahovaly ceny potravin v ČR 84,5 % průměru EU, přičemž jde o porovnání bez slevových akcí. Ve skutečnosti jsou potraviny u nás ještě o něco levnější, pokud bychom započetli právě slevové akce.
Zpráva rovněž upozorňuje, že celých 51 % výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích. Přitom na Slovensku je podobná hodnota 38 % a v Německu dokonce jen 17 %.
Privátní značky jsou na vzestupu a jejich prodeje aktuálně v Česku rostou dokonce rychleji, než je tomu u značkového zboží. Jejich podíl na obratu za rychloobrátkové zboží vzrostl již na 23 %. Stále je to ovšem méně než například na Slovensku (27 %) a zejména v Německu (38 %).
Podle Tomáše Prouzy má český spotřebitel rád slevové akce. Dokazují to i statistiky z jiných oblastí, kde se třeba v cestovním ruchu prodá v režimu first a last minute celkem 80 procent zájezdů. Při prodeji automobilů jsou tři čtvrtiny modelů promovány s nabídkou zvýhodněné ceny.
Podle pravidelného monitoringu GFK v ČR zaznamenal trh s technickým spotřebním zbožím ve třetím čtvrtletí roku 2018, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, nárůst o téměř 6 %. Na pozitivním vývoji se podílely všechny sektory s výjimkou fototechniky. Nejvíce rostoucími sektory byly telekomunikační technika a spotřební elektronika, u nichž přírůstek přesáhl 9 %.
Zpráva dále uvádí, že ve všech kategoriích zboží lez pozorovat nárůst nákupů online. Češi v tomto směru patří k evropské špičce. Nejzřetelnější je to pochopitelně u technického zboží, ovšem Češi intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií, kde to dříve nebylo obvyklé, jako je například móda, kosmetika nebo hračky.
Podle aktuální výroční studie GfK „Kupní síla 2018“, která mapuje kupní sílu 42 evropských zemí, si Česká republika v pořadí zemí podle úrovně disponibilního příjmu v přepočtu na obyvatele polepšilo o tři pozice a je aktuálně na 23. místě, tedy 33,6 % pod celoevropským průměrem.
