• Zveřejněno: 23.09.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal ve svém úvodním článku v zářijovém čísle časopisu AGRObase píše, že výsledkem letošních žní je skutečnost, že celková sklizeň základních obilovin se nyní odhaduje na cca 7,5 mil. t. V této úvodní části svého článku dále rozebírá srovnání letošních a loňských výnosů žní, kdy letošní úbytek osevní plochy byl vykompenzován vyššími výnosy právě těchto letošních žní. Problém by ale mohl, podle Jana Doležala, představovat nedostatek kvalitních obilovin, zejména potravinářské pšenice a sladovnického ječmene kvůli deštivějšímu létu a komplikovanějším žním.

Přičemž Jan Doležala dále píše, že mnoho novinářů chápe současný nárůst ceny na komoditních burzách jako příležitost pro „zahojení se“, které zemědělci rádi využijí. Proto se prezident AK ČR snaží vysvětlovat, že většina zemědělců, již má prodáno přes tzv. Žně, které byly letos v mnohém obtížnější než v minulých letech, a které jsou již za námi. Podle mnoha pamětníků je ale jejich průběh vlastně jen návratem k normálu.

Celková sklizeň základních obilovin se nyní, podle Agrární komory ČR, odhaduje na cca 7,5 mil. t. terminované obchody, byť za mírně vyšší ceny než v minulých letech. Podle Jana Doležala část zemědělců sice prodává ve žních nebo později, každá dohoda má nicméně dvě smluvní strany a reálně v tuto chvíli za „vyšroubované“ burzovní ceny nikdo skutečně neobchoduje.

V této návaznosti Jan Doležal konstatuje, že s ohledem na inflační vývoj, tj. že poslední data ze začátku září hovoří o meziroční inflaci na úrovni 4,1 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 13 let, představenstvo Agrární komory ČR dostává celou řadu dotazů na zdražení potravin. „Vždy opakuji, že zemědělci neurčují koncovou cenu potravin pro spotřebitele a že se naopak sami s inflačními tlaky setkáváme v rostoucích nákladech na produkci. V mnoha případech se tak meziročně náklady výrobců zvýšily o desítky procent. Zdražování potravin, bydlení, pohonných hmot, energií a stavebních materiálů bude pravděpodobně vytvářet tlak na zvyšování mezd, obzvlášť v době, kdy se mluví o dalším navýšení mezd pro státní zaměstnance, tj. v rozmezí 3–5 %. Zejména pro podniky s živočišnou výrobou, kterým se navyšují náklady na krmné směsi a které navíc potřebují pracovní sílu ve větší míře než podniky zaměřené na rostlinnou výrobu, budou následující měsíce bez zvýšení výkupních cen těžkou zkouškou,“ napsal Jan Doležal.

Podle prezidenta AK ČR Jana Doležala v tomto kontextu až trochu úsměvně zní zprávy ze sousedního Německa, kde se obchodní řetězce Billa a Penny a později také Kaufland a Lidl zavázaly k tomu, že budou v rámci snižování uhlíkové stopy brát od srpna 2022 maso téměř výhradně (z 95 %) od německých producentů. Při ohlédnutí k debatě o povinných podílech, při které německé řetězce v českém prostředí bily na poplach a bránily tzv. „jednotný trh“, je to snad ještě úsměvnější. Zároveň konstatuje, že zde nejde jen o povinné podíly, které přece jen z legislativního hlediska byly neslučitelné s členstvím České republiky v Evropské unie. Proto, podle něho, by se v současnosti mělo hovořit především o cenové politice obchodníků. Zatímco řetězce v České republice mají problém, byť jen uznat, že na straně dodavatelů došlo k zvýšení nákladů, a tudíž by mělo dojít k zvýšení plateb za dodané zboží, v Německu řetězce opět potvrdily, že budou zpracovatelům vepřového masa platit stejné ceny jako před vypuknutím afrického moru prasat.

Z Německa, jak dále uvádí Jan Doležal, přišla také předvolební zpráva o chystaném uvalení vyšší „ekologické“ spotřební daně na pohonné hmoty s cílem dosáhnout dříve uhlíkové neutrality a nahnat Němce do elektromobilů, které ovšem nemají v tuto chvíli zcela dostačující infrastrukturu pro současný počet motoristů. S chystaným uzavřením jaderných elektráren v roce 2025 a předchozím uzavřením elektráren uhelných zůstává otázkou, jak si německá přenosová soustava, kterou částečně v propojení jihu a severu Německa supluje přenosová soustava česká, poradí s výkyvy plynoucími z produkce elektrické energie OZE (obnovitelné zdroje energie, tj. vítr a soláry) a obrovskými výkyvy příkonu a spotřeby v době nabíjení elektromobilů. Tedy v době, kdy se motorista vrátí z práce a zapojí elektromobil do sítě. Další otázkou je, jak to ovlivní cenu veškerého zboží, včetně potravin, pro běžného spotřebitele. Jakákoliv doprava, jak dále uvádí Jan Doležal, totiž po uvalení ekologické spotřební daně musí zákonitě zdražit a toto zdražení se projeví v cenách převáženého zboží. Možná, že tolik některými politiky kritizovaná, a některými novináři vysmívaná vyšší soběstačnost České republiky v potravinách, není z tohoto pohledu až tak špatný nápad.

Podle Jana Doležala hlasováním výboru COMAgri (Výbor pro zemědělství a venkov) a COMEnvi (Výbor pro životní prostředí) prošla Evropská zelená dohoda, která bude, pokud by měla být skutečně naplněna, znamenat další, a poměrně výrazné, zdražení potravin pro spotřebitele. Hlasování probíhalo společně, přičemž z tohoto důvodu byl výbor COMAgri poněkud v nevýhodě. Má totiž jen 42 členů, zatímco výbor COMEnvi má 70 stálých členů a téměř 65 náhradníků. „Hlasování tak dopadlo nepříznivě pro zemědělskou veřejnost Evropské unie, kdy některé poměrně radikální a ambiciózní návrhy Evropské komise byly společným hlasováním obou výborů posunuty ještě více směrem k zelené utopii a klimaticky neutrálnímu evropskému snu, který se však pro samotné zemědělce může stát spíše noční můrou,“ napsal prezident AK ČR Jan Doležal.

Agrární komora ČR proto vypracovala k Evropské zelené dohodě vlastní publikaci, jejíž autorkou je mandatářka AK ČR v Bruselu Adéla Paďourková. Ukázku této publikace, zaměřenou na živočišnou výrobu, je možné nalézt právě v tomto zářijovém vydání časopisu AGRObase. Podle Jana Doležala se jedná o jedinou publikaci svého druhu v češtině, která se zaměřuje na Evropskou zelenou dohodu, jež může do podoby zemědělské prvovýroby potravinářství v Evropě promlouvat v konečném důsledku mnohem výrazněji než současná reforma SZP. Proto jednoznačně doporučuje publikaci, která je v plném znění k přečtení v interní sekci AK ČR alespoň prolistovat.

Ačkoliv výstupy hlasování Evropského parlamentu mohou znít fatalisticky, podle Jana Doležala nesmíme podlehnout skepsi. Pevně věří, že zvítězí zdravý selský rozum, a že si Evropa uvědomí, že zemědělství je skutečně „grunt“, tedy základ všeho, a že bez péče o pole, krajinu, ale hlavně o zvířata, se ani do budoucna neobejdeme. Bez živočišné výroby navíc nemůžeme do budoucna zajistit půdní úrodnost, její schopnost zadržovat vodu a v neposlední řadě ani kulturní ráz krajiny. Kulturní krajina je kulturní právě kvůli tomu, že ji někdo obhospodařuje, že v ní jsou zvířata, ať už na pastvinách, nebo ve stájích. Vždy platilo, že louky jsou matkou polí, a vyrovnaná zemědělská soustava se bez pícninářství, tedy produkce krmiv pro hospodářská zvířata na orné půdě i trvalých travních porostech, neobejde. Pestrá krajina navíc není pestrá bez pasených zvířat, bez luskovin, mezi laickou veřejností stále populárnějšího inkarnátu, vojtěšky nebo svazenky, která funguje jako výborné hnojení i potrava pro včely.

Podle Jana Doležala všechno, co roste na polích či loukách a je potravou lidem nebo zvířatům, která chovají, má jedno společné: Díky fotosyntéze rostliny konzumují dnes tolik proklínaný uhlík a produkují kyslík, přičemž krmivo pro hospodářská zvířata (včetně posklizňových zbytků) váže více, než kolik dobytek vyprodukuje. Dále k tomu dodává, že „samozřejmě si můžeme všechno dovézt, pole zastavět dálnicemi a logistickými centry, abychom nakrmili supermarkety a hlavně sebe. Problém, jak uživit čím dál tím větší množství lidí, tím ale nevyřešíme, jen ho odsuneme mimo naše zorné pole“. Podle Evropské zelené dohody prý lidé mají jíst méně masa, a mají ho nahrazovat rostlinnými proteiny, například ze sóji. V té je, podle Jana Doležala, ale Evropa nyní naprosto nesoběstačná. Kde ji tedy vezmeme? Třeba z Jižní Ameriky, se kterou Evropská unie nedávno uzavřela dohodu o volném obchodu. Tam, kde se dnes prohání na nekonečných lánech GMO sóji traktory a aplikují „chemii“, která je v Evropě dávno zakázaná, si ještě před pár lety žil svým životem deštný prales. Jan Doležal se dále ptá: „Ví to vlastně běžný spotřebitel? Nebo si myslí, že nákupem náhražek ´zachraňuje planetu´, a přitom paradoxně vychyluje misky skutečné udržitelnosti, která musí mít nejen globální rozměr, tj. jde o klimatickou změnu, ale má i rozměr lokální, který se týká půdní úrodnosti.

Jan Doležal k tomu dále dodává, že bývalý americký prezident Franklin Delano Roosevelt, který Spojené státy převedl přes Velkou hospodářskou krizi 30. let minulého století a zemřel až těsně před koncem druhé světové války, řekl, že „Národ, který zničí vlastní půdu, zničí sám sebe“. Roosevelt byl, jak dále upozornil Jan Doležal, autorem programu New Deal (tedy nový úděl), jímž se inspiroval místopředseda Evropské komise Frans Timmermans při pojmenování Evropské zelené dohody (European Green Deal). „Jestliže New Deal a tehdejší masivní investice do infrastruktury, tj. budování dálnic, silnic a mostů, vyvedl Spojené státy z hospodářské krize, bylo by ironií osudu, pokud by Green Deal znamenal pro Evropu naopak začátek úpadku,“ uzavřel svoji úvahu o významu a dopadech Evropské zelené dohody prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

  • Zdroj: AGRObase září 2021, Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Růst cen v EU v září opět zrychlil, inflace vystoupila na 3,6 procenta

  • Zveřejněno: 21.10.2021
Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zpravodajství České televize zveřejněná závěrečná zpráva statistického úřadu Eurostat konstatuje, že míra inflace dosáhla úrovnš 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu

Memorandum mezi Agrární komorou ČR a Svazem měst a obcí ČR

  • Zveřejněno: 22.10.2021

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl podepsal dnes s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem memorandum vyjadřující společný zájem na rozvoji venkova se zachováním jeho tradic a zděděného přírodního a kulturního bohatství.